Článek
Poslanci měli na prvním jednání zvolit místopředsedu komise, což se ale nepodařilo. Šéf komise Lukáš Černohorský (Piráti) navrhoval Pavlu Golasowskou (KDU-ČSL), ta ale na jednání chyběla, a tak se bod přesunul na další schůzi.
Členové sněmovního vyšetřovacího orgánu poté řešili, co je vlastně cílem komise. „Je to 27 let historie OKD, co je potřeba zdokumentovat. Budeme zkoumat celých 27 let?“ tázal se Lubomír Zaorálek (ČSSD). „To bude docela ctihodný špalek dokumentů,“ podotkl.
Černohorský mu odvětil, že komise by se měla zabývat především tím, kdo nese odpovědnost za prodej minoritního podílu OKD, a okolností, za jakých stát snížil svůj podíl ve firmě, a tím pádem přišel o možnost kontrolovat firmu, či jak se stalo, že se černouhelná společnost dostala do úpadku.
Bezzubá komise?
Dominik Feri (TOP 09) rovněž konstatoval, že komise je tak trochu bezzubá a zapochyboval, zda bude mít vůbec nějaký dopad.
„Jestli budeme pitvat, co bylo v roce 1990, tak se budeme prohrabovat hromadami papírů,“ přidal se poslanec z Moravskoslezského kraje Josef Hájek (ANO). Podle něj by poslanci měli řešit, zda existuje určitá možnost, aby stát získal zpět desítky tisíc bytů OKD.
První jednání komise trvalo asi 40 minut. Další jednání se uskuteční prvního března. Do té doby si poslanci chtějí prostudovat materiály, které si vyžádali například od ministerstva finací či Bezpečnostní informační služby.
Když Piráti protlačili zřízení komise, místopředseda strany Jakub Michálek uvedl, že je důležité ji zřídit především kvůli tomu, že se trestní řízení, které probíhá, zabývá jen pochybením tří úředníků, nikoliv politickou odpovědností. Komise nemá podle Michálka nahrazovat činnost soudu. Piráti by také byli rádi, aby vyšetřování napomohlo snížení korupčních tendencí.
Se zřízením komise v polovině prosince souhlasili lidovci, SPD, ČSSD nebo KSČM, proti jejímu zřízení se naopak vyjádřil předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. [celá zpráva]