V ústavně-právním výboru s kandidaturou Novotné, odbornice na trestní právo, souhlasili v tajných volbách čtyři z jeho deseti členů, ve výboru pro lidská práva pouze dva z 11 členů. Proti Novotné, kterou navrhl prezident Václav Klaus, tak zřejmě hlasovali i někteří senátoři ODS.

Výhrady senátorů směřovaly k dvanáctiletému členství státní žalobkyně v KSČ. Novotná do komunistické strany vstoupila na jaře roku 1977, rok před ukončením studií na Právnické fakultě Karlovy univerzity. Uvedla, že nebyla členkou strany z přesvědčení, ale z kariérních důvodů. Členství ukončila v prosinci 1989.

"Věděla jsem, že mě to stejně nemine, protože jsem chtěla pracovat jako prokurátorka se specializací na kriminalitu mládeže, a všichni specializovaní prokurátoři byli tehdy v komunistické nomenklatuře," uvedla Novotná na dotaz nového šéfa petičního výboru Václava Jehličky (nezávislý), zda do KSČ vstoupila z předsvědčení nebo pro kariéru.

V KSČ pro kariéru

Před listopadem 1989 působila Novotná na Obvodní prokuratuře pro Prahu 4, v Ústavu státní správy a ve Výzkumném ústavu kriminologickém. Někteří senátoři se pozastavovali také nad okolnostmi odchodu Novotné z Nejvyššího státního zastupitelství. Podle Jiřího Stodůlky (KDU-ČSL) byl její "profesní sestup" na Vrchní státní zastupitelství v Praze způsoben "evidentně" tím, že její nadřízení nebyli spokojeni s prací, kterou vykonávala na odloučeném pracovišti Nejvyššího státního zastupitelství v Praze.

To ale Novotná odmítá. Podle jejího vysvětlení měla kontrola jen nějak zdůvodnit zrušení jí vedené pražské pobočky, o které ale bylo rozhodnuto již rok před uvedenou prověrkou. Padesátiletá žalobkyně byla poté ministrem spravedlnosti přidělena k vrchnímu zastupitelství před dvěma lety. Pracuje v odboru trestního řízení, specializuje se na stíhání drogové kriminality. Věnuje se také otázkám mezinárodní justiční spolupráce.

V roce 2002 byla zvolena viceprezidentkou Unie státních zástupců pro mezinárodní styky a vzdělávání. Je lektorkou na Justiční akademii a přednáší na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni otázky mezinárodní justiční spolupráce.

Ústavní soud tak má stále jen třináct z ústavou předepsaných patnácti členů.