Volby na Hrad jsou už za týden. Strany ale mlčí

Je to zcela jiná situace než v roce 2013, kdy své nominanty vyslaly ODS, ČSSD, TOP 09 i KDU-ČSL. V letošních volbách stranické kandidáty vysílají pouze partaje s nulovou voličskou podporou, jako jsou Realisté, za něž kandiduje Jiří Hynek, či ODA, jejímž kandidátem je Vratislav Kulhánek.

Velké strany se však tváří, jako by se jich přímá volba prezidenta ani netýkala: pouze KDU-ČSL v listopadovém usnesení oficiálně doporučila volit akademika Jiřího Drahoše.

Předseda ANO a premiér Andrej Babiš oznámil, že případnou podporu jeho hnutí vysloví až v předvečer prezidentské volby příští týden. S Milošem Zemanem tvoří tandem, ale mnozí voliči ANO Zemana odmítají.

„Andrej Babiš si se Zemanem očividně rozumí a má zájem, aby pokračoval. Dá se očekávat, že ANO nakonec podpoří Miloše Zemana. Na druhé straně ale řada voličů ANO jsou úspěšní podnikatelé, mladší lidé, kteří Zemana za prezidenta nechtějí,“ řekl politolog Jan Bureš.

Sociolog Jan Herzmann Babišovo rozhodnutí oznámit podporu až den před volbou vnímá jako šikovný tah. „Z marketingového hlediska je to správně, udělat něco na poslední chvíli je nejúčinnější,“ řekl Právu. „Babiš navnadil svoje příznivce, oni něco očekávají a přinese to největší efekt,“ dodal.

ČSSD žádné stanovisko k volbě nejvyššího ústavního činitele nezaujala, Piráti také ne. „Oficiálně žádného kandidáta nepodpoříme, ale příští týden zřejmě oznámím, koho budu volit,“ řekl Právu předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Okamurova SPD oficiálně oznámila, že nepodpoří nikoho, ale nepřímo ukázala na Zemana, který přijel i na její stranickou celostátní konferenci. Podobně se zachovala ODS, která rovněž nikoho napřímo nepodpořila, ale šéf ODS Petr Fiala označil Topolánka za „vážného kandidáta“. Lavíruje i KSČM, i když viditelně souzní se Zemanem. Ani TOP 09, která v roce 2013 dostala svého kandidáta Karla Schwarzenberga do druhého kola, se nyní na favoritovi neshodla.

„Usnesli jsme se, že nebudeme vyjadřovat podporu jedinému kandidátovi, protože jsou u nás různé názory. Já podporuji pana Drahoše, kdežto například Miroslav Kalousek spíš pana Topolánka, a Karel Schwarzenberg podporuje Pavla Fischera. Ve shodě jsme v tom, že pan Zeman by už neměl zvítězit,“ řekla Právu místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová.

„Určitě bychom ve vlastních řadách vhodného kandidáta našli, ale nikdo z nich neměl eminentní zájem, a tak jsme se rozhodli netříštit síly. Za zásadní považujeme, aby nám dalších pět let nedělal prezident ostudu jako dosud,“ dodala.

Sociolog Herzmann si myslí, že se partaje nechtějí otevřeně postavit za kandidáty, protože se obávají reakce svých voličů. „Parlamentní strany jsou natolik znejistělé, že se bojí, že si jakýmkoli stanoviskem uškodí. Jejich pozice je slabá a každá ztráta by je v dalších volbách mohla hodně bolet. Je to výraz opatrného našlapování,“ řekl Herzmann Právu.

Je to podle něj vidět i na příkladu ODS, kde na prezidenta kandiduje její bývalý předseda, přesto se veřejně ani Topolánek, ani vedení ODS k sobě příliš nehlásí.

„Vztah členů a příznivců ODS k Topolánkovi je složitý a vedení si není jisté, jak by doporučení Topolánka působilo, jestli by jim to neodradilo část příznivců. Strany se strachují samy o sebe,“ uvedl Herzmann.

I politolog Bureš míní, že strany nechtějí podporou kandidátů riskovat. „Je to důsledek hlubší krize stranického systému. Pravicové strany ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN jsou málo populární, šance, že by prosadily svého kandidáta, je mizivá. Nevyplatí se riskovat neúspěch, který je zaručený, ani investovat peníze do kampaně. Strany jsou vyčerpané i finančně,“ řekl Právu.

„ČSSD je ve složitější situaci, protože je tu prezident, který se prezentuje jako levicový, a levicoví voliči ho považují za dobrého. ČSSD je vnitřně rozhádaná i ohledně vztahu k Zemanovi. Kdyby proti němu nasadila svého kandidáta, má velmi slabou šanci uspět,“ míní politolog.