O válce byla informována většina veřejnosti. Akci nezaznamenalo jen devět procent respondentů.

Útok častěji neschvalují lidé starší 45 let a příznivci KSČM. Větší podporu má naopak u voličů ODS a US-DEU. Nerozhodně jej hodnotí častěji mladí lidé, méně vzdělaní a ženy.

Většina dotázaných, 57 procent, je toho názoru, že odstranění iráckého prezidenta Saddáma Husajna nezvýší bezpečnost ve světě. Posílení bezpečnosti očekávají častěji opět příznivci ODS a US-DEU, opačný názor mají voliči KSČM. Proti aktivnější účasti české armády v konfliktu se vyslovilo 81 procent lidí, přičemž 42 procent je rozhodně proti.

Na dvě téměř stejné části dělí respondenty názor na postoj české vlády k situaci v Iráku. Více než polovina respondentů, 51 procent, s postojem vlády souhlasí. Opačné stanovisko zaujímá 49 procent. Vláda považuje použití síly při řešení mírových konfliktů za krajní možnost a koaliční operaci chápe jako poslední prostředek vedoucí k naplnění příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

Lituje však, že se nepodařilo získat nový mandát Spojených národů. Názor, že je OSN schopna vyřešit krizovou situaci v oblasti Perského zálivu, zastává 63 procent populace. Bleskový výzkum společnosti STEM pro veřejnoprávní média vycházel z odpovědí téměř sedmi set občanů starších 18 let.

Ještě před zahájením války, v únorovém šetření konkurenčního Centra pro výzkum veřejného mínění, se proti tehdy zvažovanému útoku vyslovilo 71 procent lidí, zatímco jej podpořilo 22 procent. Proti akci bez mandátu OSN bylo 79 procent lidí. [celá zpráva]