Loni v listopadu zadržely bezpečnostní složky jednadvacet nelegálních migrantů, kteří ale Česko použili jen jako tranzitní zemi. V říjnu, jak Právo informovalo, to bylo 24 lidí.

V listopadu mezi nimi bylo pět Arménců, stejný počet Srbů a Syřanů. Zajištěni byli také dva Iráčané a po jednom z Afghánistánu, Alžírska, Běloruska a Filipín. Nelegální migranti podle statistik z uplynulých měsíců pocházejí také třeba z Turecka, Vietnamu, Súdánu či Pákistánu.

Nejvíc migrantů padlo do rukou příslušných orgánů v Jihomoravském a Ústeckém kraji a jeden ve středních Čechách.

Statistiky vnitra uvádějí, že mezi běženci bylo pět žen a sedm dětí do patnácti let. Většina z nich, jak napovídají i předchozí statistiky, mířilo do Německa, pět z jednadvaceti označilo Česko jako cílovou destinaci. Jedinci pak chtěli pokračovat do Finska, Francie a Polska.

V rámci tranzitní nelegální migrace bylo od počátku posílených opatření vyhlášených 17. června 2015 do konce loňského listopadu zjištěno 3950 osob. Migranti končí v zařízeních patřících vnitru. Příslušné orgány pak rozhodují o tom, zda dostanou v Česku azyl, anebo budou deportováni.

Loni se vrátily čtyři stovky lidí

Zpráva pro ministry tak dokazuje slova ministra Metnara, která v uplynulých dnech veřejně adresoval šéfovi SPD Tomio Okamurovi. Ten se ostře vymezuje proti migrantům. Ve svém videu Okamura varoval i před teroristickými útoky.

„ČR již nyní postihuje důsledně jakoukoliv nelegální migraci. Neexistuje žádná tolerance nezákonné migrace ze strany českého státu,“ napsal ministr vnitra. Připomněl, že Česko patří mezi nejbezpečnější země světa, přičemž jeho bezpečnost se nijak nezhoršuje.

Podle dokumentu Metnarova úřadu, kterým se ve středu bude zabývat vláda, v zařízeních pro zajištění cizinců pobývalo k 30. listopadu 2017 celkem 66 osob. V Bělé Jezové to bylo 17 lidí, ve Vyšních Lhotách pět a v Balkové 44 lidí. Mezi hlavní zajištěné patří občané Ukrajiny (30), Vietnamu (11), Moldavska (5), Iráku (5) a Gruzie (4).

O nevelkém zájmu migrantů usadit se dlouhodobě nebo trvale v Česku svědčí i počet žádostí o tzv. mezinárodní ochranu, tedy těch, kteří se nemohou z nejrůznějších důvodů vrátit do své vlasti, a mohou tudíž žádat třeba o trvalý pobyt nebo i o udělení azylu.

Z listopadu se žádostí o mezinárodní ochranu nashromáždilo 116, přičemž nejvíc jich bylo z Ukrajiny, Arménie, Gruzie, Kuby, Ruska a Vietnamu.

Od loňského ledna do listopadu pak podle zprávy vnitra z Česka odcestovalo v rámci asistovaných dobrovolných návratů 363 lidí. Další návraty se chystají.