Naopak považuji tenhle termín za příhodný. Jednak se taky projednává státní rozpočet ve třetím čtení a to garantuje, že budova nezívá prázdnotou. Což je důležité, protože poslanci pro uzákonění svazků homosexuálů ochotní hlasovat pocházejí ze všech politických stran.

Až na lidovce. Jenže nejsou právě svátky pohanského slunovratu a křesťanského zrození Spasitele tou pravou příležitostí k otevření zatvrzelých srdcí?

Chápu, že odmítavý postoj KDU-ČSL k registrovanému partnerství nepramení ani tak ze zpozdilého konzervatismu, ba ani z živočišného (tollnerovského) odporu, jako z přináležitosti té strany k církvi katolické. A ta si k otevření dějinné konzervy, v níž je napresována (potraty, antikoncepce), ještě ani nekoupila v železářství otvírák. Kdy jindy než v čase adventním měli by si však křesťanští politikové vzpomenout, že před Bohem jsme si všichni rovni, hetero i homo, že Všemohoucímu musí se hnusit nerovnost jistých našich bližních s jinými našimi bližními. Jsou snad u notáře, na matričním úřadě, v nemocnici a jinde kacéřováni z milosti Boží? Nikoli, pouze z nemilosti lidské, a tak nějak i lidovecké. A to ten zákon není k homosexuálním párům zrovna nejvstřícnější, když ani osvojit opuštěné dítě z děcáku jim nepovolí.

Ale snad bude líp. Vždyť i poslanec Jiří Karas, lidovec jako z křemene (pokud jde o potraty, prostituci a práva homosexuálů), se přiznal, že jeho nejlepší přítelkyně je lesba. A to je slibné. Zatím si sice stále ještě myslí, že homosexualita je kříž na lidských bedrech, že manželství mezi takhle orientovanými je nadbytečnou institucí a ponížením instituce rodiny, že je to fraška a zákon je právní zmetek, ale třeba mu to jeho přítelkyně jednou trpělivě vysvětlí.

Nejen poslanci Karasovi, každému lidovci přeji proto pod stromeček přítele gaye, aby se přímo od něho dozvěděl, co tito lidé skutečně od státu a zákona potřebují.

PRÁVO 15. prosince