Co by asi za takový skener dali ekonomové věštící vývoj v "kasinu světa"? Asi nic, jsou si vždy tak jisti... Byť dost často přecházejí od pesimismu k euforii. A naopak.

V tuzemsku to zrovna na sebemenší důvod ke znepokojení nevypadá. Také asi proto se jistě premiér vskrytu duše nepřestává divit, proč popularita vlády, nejsilnější vládní strany i jeho samého -při tak kvetoucím národním hospodářství - upadá.

Tempo růstu české ekonomiky během třetího kvartálu sice zpomalilo, ale i tak je dobré, blízké čtyřem procentům. Samozřejmě že posilování eura k dolaru v eurozóně ohne dolů křivku HDP a přiškrtí české vývozy. Ale dopad střetu eura s dolarem nám uzme - odhadují experti se "skenerem" ekonomického vzdělání v hlavě - nanejvýš půl procentního bodu. Co víc, proti vnějším vlivům máme u nás na dohled v záloze jeden jediný, dodatečný, leč zřejmě dostačující růstový podnět: zahájení výroby v kolínské automobilce v únoru 2005.

Ovšemže jsme strašeni - a strašíme se už dlouho navzájem - Argentinou, nejznámějším bankrotem státu za poslední dekádu. Kdekdo vypadá psychicky na dně z pomyšlení na výši i tempo růstu českého rozpočtového schodku a deficitu všech veřejných financí. Toto přefouklé drama je navíc umně popularizováno mediálními propočty státního schodku, v nichž je každý občan "včetně kojenců" (dodává se vždy) zadlužen 30 až 50 tisícovkami.

Jenže skutečné drama, které může mnohem výrazněji ovlivnit kvalitu našeho žití už v příštích pěti letech, se v tomto směru odehrává v nejsilnější ekonomice světa, v USA. Veřejný dluh Spojených států se pomalu blíží k osmi biliónům dolarů (!) - k 22. listopadu přesně na dolar vyjádřeno šlo již o 7 450 650 049 647 USD. Dluh každého Američana "včetně kojenců" tedy přesahuje 25 tisíc dolarů (to jest půl miliónu korun českých). O schodku obchodní a platební bilance USA - či o dlouhodobě (navzdory přechodným poklesům) rostoucí ceně ropy, která schodky dále prohlubuje - ani nemluvě.

Dolar padá nejen pod tíhou těchto faktů, ale i dalších perspektiv, které lze "naskenovat". Amerika je zaklinčována ve "válce proti terorismu" a v Iráku, kde je - podle nejnověji na veřejnost prosáklých svodek CIA - situace špatná. A má být ještě horší. To bude něco stát.

Maje celé druhé volební období před sebou, Bush se navíc chystá dále škrtat výdaje v sociální oblasti a snižovat daně v míře, kterou by nepochopil ani Ronald Reagan. A hlavně: klesá dosud nerozborná - a s Argentinou nebo Českem nespojitelná - ochota zejména Číny a Japonska platit dluhy Bushova státu nákupem amerických dluhopisů.

Bushův ministr financí John Snow spílá tuhé, nereformované a vstřebání amerických vývozů neschopné Evropě, která podle něj vlastně zavinila dnešní americké problémy. To je voda na mlýn "antiamerikanismu", který rád tvrdí, že upadlý dolar je jen razícím štítem amerického kapitálu při jeho tahu na konkurenční trhy.

Z tohoto pohledu se pak jeví autoři evropské liberální ústavy, evropští reformátoři veřejných financí či trhů práce k větší flexibilitě jako "užiteční idioti" kypřící panenskou půdu EU pro zisky a zájmy USA. Buď jak buď, dějiny znají mnoho nezamýšlených následků velmi promyšlených kroků.

I majitelům sebelepších "skenerů" kasin, ekonomiky i společnosti se už nejednou stalo, že se kulička zastavila na hluchém místě. A že nevydělali. Tak i nyní hrozí, že dolarové úbytě s lehkým pokašláváním přejdou ve volný pád a v dusivý záškrt světové ekonomiky. Ano, Amerika může znovu vstoupit do recese a strhnout tam celý svět. Včetně kojenců.

PRÁVO 11. prosince