Důvěra ve Sněmovnu a Senát se až na občasné výkyvy pohybuje už od roku 2000 přibližně na stejně nízké úrovni. U prezidenta se v posledních dvou letech důvěra zvyšuje, a to po zvolení Václava Klause. Ale i na konci funkčního období Václava Havla lidé více důvěřovali prezidentu než parlamentu.

Prezidentu vyjádřila v listopadu důvěru 74 procenta dotázaných, Sněmovně 42 procenta a Senátu jen 20 procent.

Na důvěru v ústavní instituce nemá podle STEMu vliv věk ani pohlaví dotázaných. U vzdělání je tomu ale jinak. Obecně se dá říci, že čím větší vzdělání, tím lidé více ústavním institucím důvěřují.

Prezident se však těší vysoké důvěře i u lidí se základním vzděláním. Ani u vysokoškolsky vzdělaných lidí však nepřekračuje důvěra v Senát hranici třiceti procent.

Nejskeptičtější komunisté

Větší rozdíly jsou ale v případě, kdy jsou dotázaní rozděleni podle stranických preferencí. Důvěra v prezidenta Václava Klause, který je čestným předsedou ODS, je u příznivců občanských demokratů téměř stoprocentní - 94 procent. U Sněmovny to je 53 a u Senátu 28 procent.

Příznivci lidovců důvěřují prezidentu v 78 procentech, Sněmovně v 54 a Senátu v 38 procentech. Sympatizanti soc. dem. důvěřují prezidentu v 67 procentech, Sněmovně, kde má soc. dem. největší zastoupení, ve 49 procentech a Senátu v 18 procentech.

Příznivci KSČM důvěřují ústavním institucím nejméně. Prezidentu 44, Sněmovně 29 a Senátu jen 13 procent.