Článek
Poslanci ANO, kteří posílili po volbách ze 47 na 78, stojí za svým šéfem. Komunisté s 15 hlasy váhají a chtějí počkat na jednání imunitního výboru. I kdyby ale nakonec kluby ANO a KSČM hlasovaly proti vydání, se třiadevadesáti poslanci by zřejmě zbytek Sněmovny nepřehlasovaly.
Komunisté v úterý jasné slovo neřekli. „Až bude imunitní výbor ustavený, seznámíme se se spisem a probereme tu věc na klubu. Budeme se samostatně ohlížet i na doporučení výboru,“ řekl šéf klubu KSČM Pavel Kováčik. „Spis nikdo neviděl. Jestli je stejný, nebo jestli tam jsou nějaké diference proti minulosti, to se musí posoudit,“ dodal.
Okamura byl minule pro. Změní postoj?
Další strany, které mají dohromady 85 poslanců, Babiše s Faltýnkem vydat jednoznačně chtějí. Rozhodující hlasy by mohlo přidat SPD s 22 mandáty, jejichž šéf Tomio Okamura s tehdejšími kolegy hlasoval pro vydání. Kdyby se to zopakovalo, při plném obsazení dvousetčlenné Sněmovny by pro vydání mohlo být 107 poslanců. Minule jich bylo přes 120.
Nyní však SPD čile komunikuje s babišovci a nechává si otevřená zadní vrátka. Okamura Právu řekl, že pokud se ve spisu, se kterým se seznámí dva poslanci, které navrhuje do imunitního výboru (Radek Rozvoral a Miloslav Rozner), neobjeví nové skutečnosti, budou poslanci SPD hlasovat pro vydání jako posledně.
„My jsme v minulém volebním období své zástupce v imunitním výboru neměli. Neměli jsme tedy možnost podrobně se seznámit s policejním spisem, nikdo z nás ho ani neviděl. Nyní tam budeme mít dva poslance, ti podají zprávu našemu klubu, a podle toho se rozhodneme,“ řekl Okamura. „Pokud tam nebudou jiné informace, než které jsme zprostředkovaně obdrželi, budeme hlasovat pro vydání,“ dodal.
Sám Babiš se podivil nad tím, jak rychle žádost do Sněmovny doputovala. Dokazuje to podle něj, že se jedná o politickou kauzu. [celá zpráva]
Vondráček: Nyní jsme v jiné situaci
Kandidát ANO na šéfa Sněmovny Radek Vondráček reagoval podobně. „Nenapadá mě žádný eufemismus, jak to označit. Zkrátka je to velmi blesková reakce policie. Myslím si, že je to rekord v dějinách Poslanecké sněmovny, aby tak rychle přišla žádost,“ komentoval.
Podle něj kauza má politické pozadí. Na otázku, zda bude hlasovat pro vydání svých stranických šéfů, odpověděl, že nejprve musí věc prošetřit imunitní výbor. „Jsme v jiné situaci, než jsme byli před volbami. Víme víc, a taky máme jinou situaci ve Sněmovně. Jeden z těch, kteří mají být vydáni, je pověřen sestavením vlády,“ podotkl Vondráček.
Faltýnek pro Právo také uvedl, že ho překvapila rychlost, s jakou policie pracuje. Kauzu považuje za zpolitizovanou a vykonstruovanou, policie prý v jeho případě nemá pro svá tvrzení žádné důkazy.
„Připadá mi to značně nestandardní, protože policejním orgánům by snad mělo být jasné, že jejich žádost nemůže nikdo převzít, když ještě nebyl zvolen předseda Sněmovny, a nebyl dokonce ani ustanoven imunitní výbor. Styl práce policie je zarážející,“ řekl.
Imunitní výbor vydání nedoporučí, obává se Bartoš
Pro Babišovo vydání minule hlasovalo 123 ze 134 přítomných poslanců, proti byli čtyři. Faltýnkovo vydání podpořilo 120 ze 133 přihlášených poslanců, proti jich bylo pět. Poslanci ANO tehdy opustili sál s výjimkou Babiše a Faltýnka. Oba hlasovali pro vlastní vydání a u druhého se zdrželi.
Pro vydání obou poslanců nyní budou určitě hlasovat ODS (25 poslanců), Piráti (22), ČSSD (15), KDU-ČSL (10), TOP 09 (7) a STAN (6). ODS má jasno. „Stejně jako minule budeme hlasovat pro vydání,“ sdělil Právu šéf poslanců Zbyněk Stanjura.
Pirátský klub bude podle předsedy strany Ivana Bartoše pro vydání. „Jednomyslně jsme si odhlasovali už na ustavujícím jednání klubu 22. října, že jakmile se bude ve Sněmovně hlasovat o vydání na plénu, tak 22 poslanců a poslankyň Pirátů bude hlasovat pro vydání,“ řekl Právu.
Obává se však, že imunitní výbor, ve kterém bude mít většinu ANO, SPD a KSČM, nedoporučí Sněmovně Babiše s Faltýnkem vydat. „A už zaznělo od těchto některých stran, že přihlédnou k doporučení výboru i při hlasování ve Sněmovně,“ podotkl Bartoš. Stanovisko pirátské strany se však doporučením výboru nijak nezmění, zdůraznil.
„Jednou pozdě, podruhé brzy“
Šéf klubu lidovců Jan Bartošek se zasmál stížnostem hnutí ANO, že žádost přišla do Sněmovny podezřele rychle. „Zdá se, že pro hnutí ANO není nic dobře. Když vydání přišlo před volbami, bylo to krátce před volbami. Když přišlo teď, tak je zase moc brzy po volbách. Myslím, že policie koná nezávisle a Sněmovna nechť na to reaguje,“ prohlásil Bartošek.
Doplnil, že předsednictvo lidovců přijalo usnesení, podle kterého by poslanci KDU-ČSL měli hlasovat pro vydání Babiše a Faltýnka. „Za sebe mohu říct, že budu hlasovat pro vydání. O vině a nevině mají rozhodovat soudy a Sněmovna by v tom neměla bránit,“ řekl.
Stejně budou hlasovat i Starostové a nezávislí. „O vydání poslanců Babiše a Faltýnka už Sněmovna jednou rozhodla. Nepředpokládám, že by se něco změnilo a že by poslanci STAN hlasovali jinak,“ uvedl šéf klubu STAN Jan Farský.
Pro vydání by měla hlasovat v dolní komoře i ČSSD. „Předpokládám, že klub ČSSD bude hlasovat stejně jako v minulém funkčním období. To znamená pro vydání,“ řekl Právu šéf poslanců soc. dem. Jan Chvojka.
Kauza Čapí hnízdo
Práce na projektu přestavby zanedbaného statku a lihovaru u Benešova na konferenční centrum začaly v roce 2006. Majitelem se stala firma Imoba z holdingu Agrofert, který patřil Andreji Babišovi. Postupem času přešla pod akciovou společnost Farma Čapí hnízdo s anonymními majiteli. Tato firma po zákazu anonymních akcií v roce 2014 zanikla a Čapí hnízdo přešlo zpět pod Imobu, která spravuje nemovitosti skupiny Agrofert.
Dotaci ve výši 50 milionů korun projekt získal v srpnu 2008. Dokončen a otevřen byl o dva roky později, už v té době byl v médiích spojován s Babišem, který však vlastnictví odmítal. Týdeník Ekonom tehdy uvedl, že firma při žádosti o dotaci byla brána jako malý podnik a v případě propojení s kapitálově silnější společností by dotaci nezískala.
V roce 2011 bylo při jednom z auditů zjištěno, že Farma Čapí hnízdo požádala v roce 2009 o jednu platbu dřív, než uhradila příslušnou fakturu. Kvůli porušení podmínek byla firmě vyměřena pokuta, která včetně penále dosáhla šesti milionů korun. V roce 2012 však byla většina odpuštěna, firma zaplatila 37 000 korun plus penále.
Babiš rok poté v Reflexu uvedl, že s Čapím hnízdem nemá nic společného a neví, komu patří. Společnosti prý půjčil 400 milionů korun a má tam pronajatu jednu budovu. Jen rok nato uvedl, že skupina Agrofert převzala „ztrátovou a předluženou farmu” Čapí hnízdo.
V roce 2015 policie začala prověřovat okolnosti získání dotace pro Čapí hnízdo. Babiš už předtím řekl, že si není vědom žádného pochybení. Věcí se začal zabývat Evropský úřad proti podvodům (OLAF) a stala se i hlavním tématem pro mimořádnou schůzi Sněmovny. Na ní Babiš původně majitele firmy sdělit odmítl, posléze však řekl, že farmu Čapí hnízdo vlastnili v době získání dotace jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky. Sněmovna pak na návrh ČSSD mimořádnou schůzi přerušila do doby, než OLAF zveřejní výsledky svého vyšetřování.
Kauza přispěla ke konci Babiše na postu ministra financí. Ve funkci ho 24. května 2017 vystřídal člen ANO Ivan Pilný.
„Trhnout“ by se neměli ani nově zvolení poslanci. Tomáš Hanzel, Antonín Staněk, Ondřej Veselý i Roman Onderka potvrdili Právu, že ruku pro vydání zvednou. Stejně se zachová i ústecký poslanec Jaroslav Foldyna, který přitom býval v kritice vůči Babišovi mírnější.