Občané, aniž by je k tomu museli ponoukat z Lidového domu, se logicky začnou ptát, jak se ony snadno zapamatovatelné teze po přeměně v zákony projeví v jejich praktickém životě.

Ví to i šéf ODS Mirek Topolánek a proto zavelel k vysvětlování a popularizaci reforem podle střihu ODS. Ale tady se občanští demokraté mohou silně zapotit. A nejen proto, že díky svižným projevům Vlastimila Tlustého ve Sněmovně lidé tak trochu masově počítají, že jim za vlády ODS spíše přestane zdražování a naopak jim stoupnou příjmy.

Pro většinu lidí žijících z platu rovná daň přitažlivá není. Že klesnou daně bohatým a firmám je spíše rozčílí. Zajímavější je fakt, že zdraží potraviny. Aby byla věrohodná odpověď, že se naproti tomu vytvoří nová pracovní místa a tedy poklesne nezaměstnanost, musela by být doprovázena ujištěním, že ODS současně zařídí, aby jak houby po dešti začaly vznikat nové firmy, které začnou přijímat pracovníky. Kde ale v době globalizace najdou odbyt pro své zboží a služby, aby mohly pracovníky přijímat? Pomůže jim prorazit s malým obchodem proti sousedními supermarketu s nízkými cenami jen skutečnost, že jim ODS ušetří 40 tisíc korun tím, že zruší povinnost mít registrační pokladnu?

Navíc nízké daně nejsou zadarmo. Přivítají je státní zaměstnanci, kteří díky nízkým daním přijdou o místa nejen ve státní správě ale i službách?

Nezaměstnanost, která je skutečně vysoká, totiž nemá v ČR důvod v "likvidačních daních", jako spíše v tom, že tvrdá konkurence tlačí ke snižování nákladů, tedy k propouštění a nové firmy nemají takový odbyt, aby mohly přijímat jak na běžícím pásu.. Rozvoj služeb, kam by měli směřovat lidé bez práce ze zanikajících odvětví, zase začíná narážet na míru koupěschopnosti. ODS přitom nepočítá, že by zrovna hýřila na platech, naopak zrušení minimální mzdy a mzdových tarifů hovoří o opačném trendu.

Rovná daň zlikviduje i podporu neziskového sektoru, protože už nebude možné si podporu odečítat od daní. Stát, který po léčbě rovnou patnáctiprocentní daní nemusí mít prostředky, bude muset snížit zejména sociální výdaje. Bude se opakovat situace Itálie,kde jeden místní pravicový činitel okamžitě v rámci úspor zrušil azylové domy pro ženy? Bude zbytečným výdajem státu i kultura? Tedy výdaje na různá divadla, festivaly, jakožto mrhání prostředků? Záhadami je opředeno i to, jak nakonec bude organizováno zdravotnictví. Kolik mi přidá ODS díky nízkým daním a kolik budu muset zaplatit za ošetření?

Nezesměšňuji rovnou daň ani Modrou šanci. ODS vyvolala zajímavé očekávání a skutečně velké množství problematických otázek. Co bude následovat, tedy konkrétní propočty a způsob odpovědí, bude rozhodující. Navíc nástup ODS na voliče může být inspirující i pro ostatní politické strany, jmenovitě ČSSD. Ovšem jen tehdy, pokud nezačne při pohledu na současné volební preference soutěžit s ODS pouze v tom, kde ještě více sníží daně a seškrtá sociální dávky. Nebo zda to nebude další výstřel startovní pistole k novému kolu vnitřního sebevražedného boje.

PRÁVO 9. prosince