Například člověk, který si vydělá polovinu průměrné mzdy (vláda počítá s tím, že v roce 2006, kdy má začít zákon platit, by to bylo asi 10 100 Kč hrubého) by za třicet dnů nemoci dostal proti současnosti o 1097 korun méně.

Ten, kdo by v roce 2006 bral 0,6násobek průměrné mzdy, tedy asi 12 140 Kč, by dostal méně o 1323 Kč a člověk s průměrnou mzdou (cca 20 200 Kč v roce 2006) by přišel o 1178 korun.

Na druhé straně občan s příjmem dvojnásobným proti průměru by si za třicetidenní marodění polepšil proti současnosti o 2937 korun. Uvádí se to ve vládním návrhu zákona, který je nyní v připomínkovém řízení. Jeho text se Právu podařilo získat.

Škromach nesouhlasí

Denní nemocenská dávka se určuje z tzv. redukovaného vyměřovacího základu. V současnosti činí v období od 1. do 3. dne marodění 25 procent a od 4. dne pracovní neschopnosti 69 procent z tohoto základu. Podle návrhu vlády by činila v prvních třech dnech stejně jako dnes 25 procent, ale od čtvrtého dne jen 60 procent.

Předkladatel původního návrhu zákona, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach však s touto variantou nesouhlasí. Sám navrhoval výpočet nemocenské, který by lidem spíše přilepšil, ovšem neuspěl: "O výši dávek rozhodla vláda. Osobně doufám, že to upraví parlament," řekl Právu Škromach.

Ministr ale zároveň upozornil, že vláda v návrhu zákona dává možnost odborům, aby v kolektivních smlouvách dohodly se zaměstnavateli vyšší náhradu mzdy zaměstnanců v době nemoci: "Odbory budou muset dokázat, že také umějí něco pro své lidi vydobýt a nejen spoléhat na stát," dodal Škromach. Zákon totiž počítá s tím, že prvních 14 dnů nemoci by hradili lidem zaměstnavatelé a stát by vyplácel nemocenské dávky až od 15. dne nemoci.

Lidé z nízkými příjmy marodí více

Současný výpočet nemocenské je výhodný právě pro lidi s nižšími příjmy. Proto také marodí častěji. Mnohdy útěkem do nemoci řeší i jiné problémy - například když se chtějí ubránit propuštění.

Statistika za rok 2003 uvádí, že průměrné procento pracovní neschopnosti u pojištěnců se mzdou v pásmu od 7000 Kč do 10 000 Kč je 8,5 procent, ale u pojištěnců se mzdou 28 000 Kč až 31 000 Kč pouze 3,5 procenta. Počet případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců je 97 u pojištěnců se mzdou v pásmu od 10 000 Kč do 13 000 Kč, ale jen 42 u pojištěnců se mzdou 28 000 Kč až 31 000 Kč.

O kolik by si lidé pohoršili a polepšili (v Kč)
Hrubá mzda Rozdíl proti současnosti**
10 119 (0,5)* -1097
12 142 (0,6) -1323
20 237 (1,0) -1178
28 332 (1,4) +648
36 427 (1,8) +2259
40 474 (2,0) +2937
44 521 (2,2) +3615
Zdroj: Návrh zákona
* Údaj v závorce znázorňuje podíl hrubé mzdy vůči předpokládané průměrné mzdě v ČR v roce 2006.
** Rozdíl ve výši nemocenské za 30 dnů marodění podle návrhu zákona vůči současnému stavu.

Podle vládního materiálu člověk s průměrnou mzdou dostane dnes za třicet dnů marodění náhradu ve výši 72 procent jeho měsíčního čistého příjmu. Naopak ten, kdo má například více než dvojnásobek průměrné mzdy, by za 30 dnů nemoci dnes dostal jen 38 procent svého měsíčního čistého příjmu. To chce tedy vláda řešit změnou výpočtu dávky.

Podle návrhu by v budoucnu měl člověk s průměrnou mzdou dostat za 30 dnů nemoci náhradu rovnající se 65 procentům jeho čistého příjmu a naopak člověku s 2,2násobkem průměrné mzdy by se měl tento poměr zvýšit ze současných 38 procent na 50 procent.