Když amnestie projednávání případu před trestními soudy zastavila, obrátili se poškození klienti na ministerstvo spravedlnosti se žádostí o náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem státu. Ministerstvo jejich nárok uznalo, ale s ohledem na velký počet poškozených klientů rozhodlo, že lidé dostanou jako zadostiučinění pouze 2314 korun. S takovou almužnou se klienti nespokojili a obrátili na soud s tím, že požaduji 251 tisíc korun, což je částka vypočtená na základě pravidel Evropského soudu pro lidská práva. Soudy jim následně přiznaly částky od 12 do 15 tisíc korun.

Podle verdiktu ÚS musí věc nyní posoudit Nejvyšší soud (NS), který předtím dovolání odmítl, aniž by se jím zabýval, přestože bylo podle Šimáčkové perfektně odůvodněné.

Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková

Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková

FOTO: Petr Horník, Právo

Amnestie nemá zhoršit postavení poškozených 

„Jestliže se dovolatel domnívá, že se odvolací soud odchýlil od konkrétního rozhodnutí NS či ÚS, a NS je naopak toho názoru, že dovolatelem citované rozhodnutí ve skutečnosti na daný případ nedopadá, nejde o vadu dovolání. Dovolatel totiž nemůže být sankcionován pouze za odlišný právní názor,“ vysvětlila Šimáčková.

NS se bude muset zabývat zejména rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva, podle kterého byla opakovaně věc rušena nadřízenými soudy, což je potřeba přičíst právě k tíži justice, nikoli poškozených.

„Potřeba opakovaně rušit rozhodnutí a vracet věc k novému projednání svědčí zpravidla o dysfunkci soudního systému. Poškození mají subjektivní právo na efektivní trestní řízení, přičemž účelem amnestie by nemělo být zhoršení jejich postavení,“ dodala Šimáčková.