Článek
Rozdíl ve výplatních páskách mladých vyučujících činí až dva tisíce korun měsíčně. Mužů obecně je ve školství málo, v celém učitelském sboru tvořili loni 18,5 procenta z celkového počtu 149 288 v mateřských, základních a středních školách.
Podle statistik ministerstva školství mají ale vyšší platy. Ze dvou třetin činí mzdy pedagogických pracovníků tarifní plat, který je pevný. Rozdíl je tedy dán odměňováním, u něhož mají ředitelé volnější ruce.
S věkem se nůžky pomalu zavírají
Učitelky ve věku do 25 let berou podle statistik z loňska v průměru 22 987 korun, jejich mužské protějšky ve stejné věkové skupině 24 967 korun. Obdobné je to i ve věkové skupině od 26 do 35 let, kde ženy pobírají 24 656 a muži 26 656 měsíčně.
S postupujícím věkem se ale nůžky pomalu zavírají. Ženy ve věku 56 až 65 let mají průměrně 30 274 a muži stejné kategorie 30 982. Rozdíl tedy činí 708 korun.
Ještě v roce 2006 nebyl rozdíl tak velký. Ženy do 25 let měly příjem 16 190 a muži 17 230 korun.
V poslední době obecně většina absolventů pedagogických fakult nenastupuje do školství, ale hledá si uplatnění v jiném sektoru. A nejčastějším důvodem jsou právě peníze.
Chlap nemá mateřské povinnosti, takže se může své práci věnovat naplno
„Když mám učitele s praxí pět let a narodí se mu dítě, tak se jen modlím, abych si ho udržela. Jinde si vydělá víc,“ řekla Právu ředitelka ZŠ a MŠ Kladno ve Vodárenské ulici Zuzana Holečková. Přizvukuje jí i ředitel MŠ a ZŠ Lidická v Brně Gordon Brei: „Je těžké uživit rodinu s platem 20 tisíc.“
Podle něj jsou muži ve školství zapotřebí nejen kvůli tělocviku nebo pracovní výuce, kdy se hodiny dělí podle pohlaví žáků, ale i kvůli jiným jejich kvalitám.
„Je to člověk od člověka, ale chlap má třeba větší autoritu. A taky nemá mateřské povinnosti, takže se může své práci věnovat naplno,“ popsal Právu.
V 7. ZŠ a MŠ Plzeň mají 32 pedagogů, z toho pět mužů. Ředitelka školy Blanka Hránková rezolutně odmítla, že by se snažila finančně zvýhodňovat může oproti ženám. „Tady máme naprostou rovnost a rovnoměrné jsou i platy,“ řekla Právu.
Mezi řediteli je rozdíl až pět tisíc
Ředitelé obecně neradi zveřejňují, podle jakých kritérií rozdělují osobní ohodnocení kantorům, aby nevyvolávali závist ve svém učitelském sboru. Nicméně mimo mikrofon potvrzují, že zejména mladým mužům dávají osobní ohodnocení vyšší, aby neměli zaječí úmysly.
Mimo jiné se často připomíná, že rozložení dětí podle pohlaví odpovídá zhruba rozložení ve společnosti, což ale zdaleka neodpovídá zastoupení žen a mužů mezi učiteli. Chlapcům pak chybějí ve školách vzory stejného pohlaví.
Jenže mladý muž s vysokoškolským pedagogickým vzděláním se může uplatnit v široké škále oborů s vyššími výdělky, s nimiž může být spolehlivým živitelem rodiny.
Kromě svého oborového zaměření může na trhu práce nabídnout i další schopnosti, jako je třeba umění práce s lidmi. Také kariéra bývá v soukromém sektoru nadějnější. Zato práce učitele je psychicky náročná a ve společnosti málo uznávaná.
Výraznější rozdíl u vedoucích pozic
Proto ani neudiví, že se muži častěji dostávají do řídicích funkcí. Jestliže celkový podíl mužů ve školství je 18,5 procenta, pak v řídicích funkcích tvoří 30 procent z celkového počtu 43 658 vedoucích pracovníků.
A tady je rozdíl mezi platy mužů a žen ještě výraznější. Zatímco ženy do 35 let ve vyšších funkcích mají průměrně 32 464, u mužů je to 37 520 měsíčně. Rozdíl činí 5056.
S postupujícím věkem se opět rozdíly zmenšují. Ženy v řídicích pozicích si ve věku 66 let a víc přijdou průměrně na 48 876, muži na 52 377 korun, tedy o 3501 korun víc.
