Hlavní obsah

Soud vyškrtl znalkyni ze seznamu, opožďovala se s posudky a případy stály

Právo, Petr Kozelka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Brno

Dlouhé měsíce stála soudní řízení v několika desítkách případů, v nichž měla vypracovat posudek znalkyně z oboru psychiatrie Vladislava Mannová. Účastníci ani soudy se nakonec celkem 42 posudků vůbec nedočkali.

Foto: Novinky/Právo

Článek

Přestože znalkyně byla mnohokrát vyzývána, aby práci dokončila, na urgence nereagovala. Předseda Krajského soudu v Brně Milan Bořek proto psychiatričku ze seznamu znalců vyškrtl.

Mannová nedodala 28 posudků u případů projednávaných brněnským městským soudem a 14 posudků u Okresního soudu ve Vyškově. „Obviněná byla ve většině řízení urgována k dodání znaleckých posudků, avšak bez odezvy. Byla zcela nekontaktní, vážné důvody, které by jí bránily znalecký posudek vypracovat, nesdělila a o prodloužení lhůt taktéž nepožádala,“ konstatoval v rozhodnutí o spáchání přestupků podle zákona o znalcích a tlumočnících, který má Právo k dispozici, Bořek.

Ani pokuty nepomohly

Znalkyně byla dvakrát vyzvána, aby přišla na krajský soud své jednání vysvětlit, ale ani jednou se nedostavila.

„Je až s podivem, že obviněná v dané věci neměla zájem o nápravu, když jí byla v pěti řízeních uložena pořádková pokuta za porušení povinnosti. Ani takto uloženým prostředkem k nápravě Městský soud v Brně a Okresní soud ve Vyškově nepřinutily obviněnou v daných věcech řádně a včas konat,“ upozornil Bořek.

Kvůli nedodaným posudkům případy dlouhé měsíce stály na mrtvém bodě, přitom znalci by podle Bořka měli vždy dbát na rychlé vypracování posudku, protože jsou si vědomi, že ve většině případů je spor závislý právě na závěrech znaleckého zkoumání.

Navíc podle předsedy krajského soudu znalkyně ani nevracela soudní spisy, které měla u sebe, čímž jednání dál blokovala, protože soudci nemohli případ přidělit jinému znalci.

„Jestliže obviněná nejenže nedodržela lhůty pro vypracování znaleckých posudků, ale i posléze byla pasivní, je nepřípustné, aby byla i nadále zapsána v seznamu znalců a tlumočníků. Pokud nebyla schopna jednotlivé lhůty pro zpracování znaleckých posudků dodržet, měla požádat o jejich prodloužení, případně mohla zaslané spisy soudům vrátit s tím, že u ní nastaly vážné důvody ve smyslu zákona o znalcích a tlumočnících a není schopna požadované posudky provést. Nic z toho ovšem obviněná neučinila,“ dodal Bořek.

Tolik práce prý nemohla zvládnout

Sama Mannová na dotaz Práva reagovala tak, že soudy jí nakládaly více práce, než mohla zvládnout. „Dostala jsem asi 350 posudků v období dvou let. Se všemi jsem se domlouvala, že je odevzdám o něco později, ale potom jsem nezvládala vypracovat tři za den, jako někteří kolegové, tak to dopadlo ­tak­hle,“ řekla lékařka.

„Udělat jeden posudek za týden je podle mého názorů maximální možná doba na to, aby byl stále kvalitní a nebyl zfušovaný. Tím nechci na nic narážet. Od jednoho soudu jsem dostala najednou zpracovat snad 50 posudků, ačkoli jsem na tom s nimi nebyla domluvená. Takový počet byl přitom moje dřívější kapacita za rok,“ dodala psychiatrička.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám