Článek
Dvojice žen se v rámci restitucí domáhala vrácení poloviny pozemku v Mníšku pod Brdy. Jelikož vydání pozemku nebylo vzhledem k jeho zastavění možné a náhradní pozemek nebyl ženám nabídnut, domáhaly se každá finanční náhrady ve výši 1,5 miliónu korun.
Městský soud v Praze jim však přiznal pouze částku necelých 77 tisíc korun. Dovolání restituentek, které náhradu považovaly za neadekvátní, následně Nejvyšší soud zamítl.
ÚS však v úterý konstatoval, že jakkoliv „finanční náhrada nemusí být nezbytně ekvivalentem aktuální tržní ceny předmětné nemovitosti”, měla by odstranit či zmírnit křivdy napáchané komunistickým režimem „srovnatelným způsobem, jako by tomu bylo při vydání věci”.
Finanční náhrada za pozemky, které nelze vydat, má být s ohledem na účel restitučních zákonů přiměřená a rozumná: https://t.co/qDAHNk7HCb
— Ústavní soud (@usoud_official) 9. srpna 2017
Ženy argumentovaly i tím, že ani před 25 lety nebylo možné za přiznané odškodné koupit v Mníšku pod Brdy odpovídající stavební parcelu.
„Za situace, kdy se rozdíl mezi cenou platnou k 24. červnu 1991 a aktuální tržní cenou postupem času zvětšil natolik, že poskytnutí náhrady ve výši první z nich dnes již pro oprávněnou osobu nemá jiný než symbolický význam, ale nelze dále trvat na doslovném výkladu tohoto ustanovení,” připomněl v odůvodnění soudce zpravodaj Pavel Rychetský.
Ústavní soud zdůraznil, že úhrada musí být s ohledem na smysl restitučních zákonů přiměřená a rozumná, a je možné ji proto v závislosti na konkrétní okolnosti zvýšit.
Případ se vrátí k Městskému soudu v Praze.