Hlavní obsah

Vlastní kandidát na Hrad? Parlamentní strany se ošívají

Právo, Karolina Brodníčková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Druhé přímé prezidentské volby se odehrají v opačném duchu než ty první. Zatímco v roce 2013 takřka každá parlamentní strana postavila svého kandidáta, v příštím roce se k tomu zatím nechystá ani jedna z nich. Slovy, že teď jsou pro ně klíčové říjnové volby do Sněmovny, odrážejí dotazy politici soc. dem. stejně jako ANO, komunisté, TOP 09 nebo ODS.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Pražský hrad. Ilustrační foto

Článek

ČSSD a babišovci se hodlají jednoznačně vyjádřit až po sněmovních volbách, tedy necelé tři měsíce před prezidentskými volbami. Obě strany plánují uspořádat k výběru kandidáta vnitrostranické referendum.

Z jeho konání nechce statutární místopředseda ČSSD Milan Chovanec ustoupit ani přes kritiku některých kolegů, že je takové hlasování jen vyhazování peněz. „Odsouhlasili jsme to a na tom nic neměníme,“ uvedl pro Právo.

Hlasování uspořádá i ANO, jeho lídr Andrej Babiš vlastního kandidáta úplně nezavrhl. „Nelze to vyloučit, ale nevím. To se ukáže až na tom referendu,“ podotkl.

Ani předseda ODS Petr Fiala nechtěl říci, jak se jeho strana zachová. „Nejdůležitější je, aby ČR měla po volbách důstojného prezidenta, který bude ctít ústavní pravidla a nebude zpochybňovat naši zahraničněpolitickou orientaci. Ve hře zůstávají obě varianty – buď postavíme vlastního kandidáta, nebo podpoříme nějakou mimostranickou osobnost,“ řekl.

Stejně nejasný je postoj komunistů. „KSČM si ponechává všechny možnosti řešení. To znamená, že dnes nelze odpovědět, koho podpoříme,“ řekl Právu předseda strany Vojtěch Filip.

Prezidentští kandidáti stran v roce 2013
ČSSDJiří Dienstbier (16,1 procenta)
ODSPřemysl Sobotka (2,5 procenta)
KDU-ČSLZuzana Roithová (4,9 procenta)
ÚsvitTomio Okamura (vyřazen)
TOP 09Karel Schwarzenberg (druhé kolo 45,2 procenta)
SPOZMiloš Zeman (druhé kolo 54,8 procenta)

Kalousek: I nám se líbí Drahoš

Lidovci a Starostové a nezávislí se rozhodli v prezidentských volbách podpořit bývalého předsedu Akademie věd ČR Jiřího Drahoše, ačkoliv ten spolupráci s politiky odmítá.

I proto TOP 09, která vlastního kandidáta stavět nebude, zvažuje, že se k prezidentským volbám oficiálně nevyjádří. „Dominantní sympatie našich členů a příznivců směřují k profesoru Drahošovi. Zdali vůbec zvolíme nějaké oficiální stanovisko, toť otázka. Kandidát, kterého preferujeme, se snaží úzkostlivě vystupovat jako nestranný, tak mu nechceme zbytečně dávat nálepku,“ řekl Právu šéf TOP 09 Miroslav Kalousek.

Z parlamentních stran nepředstavila svého kandidáta na Hrad ani Svoboda a přímá demokracie, kterou vede Tomio Okamura. Ten se přitom o post hlavy státu ucházel v roce 2013, byl však z klání vyřazen kvůli neplatnosti podpisů na peticích za jeho kandidaturu.

Politologové: Je to divný postoj

Postoj stran považuje politolog Milan Znoj za zvláštní a vadný. Vzájemná podpora uchazečů o Hrad a politických subjektů bývá podle něj oboustranně výhodná. „Myslím, že je to něco překvapivého, nebývalého a vadného na české politice, když strany nejsou schopny postavit své kandidáty na prezidenta. Pro strany jsou důležité krajské a sněmovní volby, ale prezidentské by měly být neméně důležité. Prezident je významnou postavou a strany dělají, že se jich jeho volba netýká,“ zkritizoval situaci Znoj.

Domnívá se, že z ní těží hlavně Zeman. „Také ANO a soc. dem. vlastní kandidáty nestaví, protože tím usnadňují Miloši Zemanovi, aby byl znovu prezidentem,“ míní Znoj. Drahošovi by mohly pomoci hlasy lidovců a STAN, kteří se k němu přihlásili, aniž by je o to žádal.

„Jejich podpora se dá pochopit tak, že se chtějí profilovat jako třetí proud v české politice, který v prezidentských volbách někoho podporuje. Tím dávají Drahošovi politickou tvář. Drahoš se profiluje nestranicky, je to akademik, veřejnosti málo známá osoba. Tou politickou podporou je víc vtažen do jádra české politiky. STAN a lidovcům to může pomoci, protože se potřebují představit jako výrazná síla,“ uzavřel Znoj.

Politolog Jan Bureš soudí, že lidovci a STAN si podporou Drahošovi chtějí zvýšit vlastní popularitu. „Lidovci a STAN se podle průzkumů nedostanou do Sněmovny, a tak hledají způsob, jak by si preference mohli zvýšit. Navíc se ukázalo, že by Drahoš mohl Zemana v druhém kole porazit,“ řekl Právu.

Jestli toho chce Drahoš docílit, měl by si nadstranickost ponechat. „To znamená, že nemůže být ostře spojen s jednou stranou, musí oslovit voliče napříč spektrem,“ podotkl Bureš.

„Vydělat může leda Drahoš“

Jeho kolega Rudolf Kučera si myslí, že vydělat na KDU-ČSL a STAN může leda Drahoš. „Podpora stran přináší zisk především kandidátům. Když se k nim přihlásí politická strana, mohou získat mnohem větší počet voličů. Strany se tím snaží, aby Zeman nevyhrál, neuvažují o zisku voličů pro sebe,“ řekl Právu.

Zemanovi veřejně vyjádřila podporu například ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO), ale i Strana práv občanů, která Zemanovi shání 50 tisíc podpisů pro jeho opětovnou kandidaturu. Obnovená ODA zase do prezidentských voleb staví bývalého šéfa Škody Auto Vratislava Kulhánka.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám