„Je to tragédie pro celou řadu lidí, kteří přišli o svůj majetek, a zase na druhé straně mi to trošičku zmenšuje fakt, že se v Blatné nikomu nic vážného nepřihodilo, kromě ztráty majetku. Jinak se do smrti z mého nitra už nemůžou ty okamžiky dostat, když ta povodeň přišla,“ vzpomíná dnes bývalý starosta Blatné Josef Hospergr.

„Nejednalo o přírodní povodeň, ale o povodeň zvláštní s tím, že my jsme kulminaci vody zvládli bez majetkové ztráty, ale pak nastaly havárie rybníků, a tím vznikly povodňové vlny, které měly silný destrukční charakter. To je dané tím, že Blatensko je druhá nejrybnatější oblast v Česku. Máme tady na tomto území, kde povodí tvoří Zálešnický a Smolivecký potok, přes 400 rybníků,“ říká tehdejší starosta Hospergr.

Destrukční vlna přišla ve dvou etapách. První etapa začala od Velkého Bělčického rybníka, který má objem přes 800 tisíc kubíků vody. Přišla okolo druhé hodiny ranní 13. srpna. Potom následovala druhá vlna ze západního směru Smoliveckého potoka, kde se přelila hráz v půl páté ráno, do Blatné vtrhla za dvě hodiny.

Museli před vodou utíkat

Hned na začátku Blatné u rybníka Pustý stojí mlýn a domek pana Jiřího Schneinherra. Ten má dodnes slzy v očích při vzpomínce, jak mu živel vzal veškerý jeho majetek.

Pan Schneinherr musel s rodinou před vodou doslova utíkat.

Pan Schneinherr musel s rodinou před vodou doslova utíkat.

FOTO: Novinky

„Pořád vidím, jak nám stoupala voda. Táhli jsme stavidla, najednou byla stavidla vytažená naplno, a voda stále stoupala. Hráběmi jsme odstraňovali, co tam překáželo, najednou jsme to nestíhali a řekli jsme si, že musíme utíkat. Utíkali jsme po hrázi. Já jsem říkal 'budeme utíkat po pravé straně', ale ségra říká 'musíme na druhou stranu, tady padají dráty.' Voda začala brát elektrické vedení a jak to začalo padat na zem, tak to začalo jiskřit,“ vzpomíná Schneinherr.

Voda mu odnesla rodinný dům i čerstvě koupený sklad. „Dáváme to tady dohromady pomalu ještě doteď,“ dodává.

Z restaurace je vytáhli střešním oknem

Od roku 1992 stojí v Blatné také vyhlášená restaurace U Bryndů. Majitel Jiří Brynda se tehdy bál, že mu dům spadne na hlavu. Na budovu se dokonce v proudu řítil modrý kontejner, který před nárazem do chatrné zdi zastavila vedle stojící lípa.

„Byla to hrůza, myslel jsem, že bude po nás. Hasiči nás vytahovali střešním oknem. Stál jsem pak na druhé straně a jen tu zkázu sledoval,“ říká Brynda.

Restaurace u Bryndů byla úplně pod vodou.

Restaurace u Bryndů byla úplně pod vodou.

FOTO: archiv města Blatná

Součástí restaurace je dnes i malé muzeum, které archivuje nejen povodně, ale i historii města Blatné.

O povodních v roce 2002
V srpnu 2002 zaplavila velká voda Čechy ve dvou vlnách. První (7.-11.8.) naplnila koryta řek na jihu a západě Čech, postupně ale opadala. Druhá vlna (12.-16.8.) byla mnohem silnější, s katastrofickými následky.
Trvalý déšť způsobený pomalu postupující tlakovou níží v první vlně rozvodnil většinu jihočeských a západočeských toků. Déšť pak nakrátko ustal, 11. srpna se ale nad jihozápadem Čech střetly dva frontální systémy a začalo pršet ještě víc. Přesycená půda už další vodu nezadržela, a ta se tak řítila do přeplněných řek. Nejpostiženější bylo povodí Vltavy.
Už 12. srpna byla pod vodou všechna velká města na jihu a západě Čech. Nejhorší situace byla v Sušici, Strakonicích, Klatovech, Písku, Plzni, Českém Krumlově, Českých Budějovicích, Berouně a Praze. V krajích byl vyhlášen stav nouze.
V Praze se Vltava rozlila po Kampě, Holešovicích a Karlíně. Historické centrum ochránily protipovodňové bariéry. Největší škodu voda způsobila v metru, kde zatopila 18 stanic a téměř 20 kilometrů kolejí.
Nejhůře katastrofa postihla vesnice v záplavových oblastech. V obci Metly na Strakonicku zničila šestimetrová vlna z rybníka 15 domů uprostřed vsi. V Zálezlicích u Mělníka pak kvůli povodni spadlo přes 120 domů. Rozvodněné Labe zaplavilo mimo jiné areál neratovické chemičky Spolana, přičemž z továrny unikly desítky tun chemikálií.
Povodně si vyžádaly 17 lidských životů. V Č. Budějovicích, Táboře, Třeboni a Šanovicích zahynuli lidé odčerpávající vodu a pomáhající dobrovolníci, v Mutenicích přišel o život člen povodňové komise. Několik lidí zemřelo uvnitř svých domů a chat, které strhla voda. Dva lidé utonuli v autech, další tři lidi včetně raftařky strhl proud. V Děčíně zemřel jeden člověk při odstřelu lodi, další oběť si na Písecku vyžádal pád podmáčeného stromu.
Postiženo bylo přes 750 obcí, téměř čtvrt miliónu lidí muselo být evakuováno. Celkově velká voda způsobila škodu přes 73 miliard korun, z čehož 6 miliard stálo zprovoznění pražského metra.
Jedním ze symbolů povodní se stal také lachtan jihoafrický jménem Gaston z pražské zoologické zahrady. Gaston využil zaplavené spodní části zoo a vydal se po Vltavě na cestu za svobodou. Po necelém týdnu a 300 kilometrech ho chytili v Labi němečtí záchranáři. Gaston ale následně pošel vyčerpáním.
ČTĚTE TAKÉ:
Patnáct let od povodní: Zkáza udělala z Karlína lukrativní čtvrť 
Patnáct let od povodní v Hroznětíně: Většina města je nepojistitelná 
Patnáct let od povodní v Neratovicích: Z domu mu zůstala stát jen zadní stěna 
Patnáct let od povodní: Kde bývaly Metly, zůstala jen planina 
Patnáct let od povodní: V Mlékojedech velká voda nebývá, myslel si majitel. Dům musel zbourat 
Patnáct let od povodní: Blatná první vlnu zvládla, zkáza se přihnala až z protrhaných rybníků 
Patnáct let po povodních v Libiši: Kvůli chlóru ze Spolany jsme si měli zavřít okna. Žádná jsme neměli 
Patnáct let od povodní v Sedlci: Rok a půl trvalo, než z bahna udělali zase domov 
Patnáct let od povodní: Voda přišla ve středu, v sobotu a v neděli, vzpomíná cukrář z Ledenic
Patnáct let od povodní v Libiši: Připadalo mi to jako v roce 1945, kdy rozbombardovali část Neratovic
Patnáct let od povodní: V Písku si velká voda odnesla dva lidské životy