„Věřil jsem tomu, že nabídka KDU-ČSL vstoupit do koalice, která není tak stará, je míněna úplně vážně. Jsem trochu překvapen z toho, že při prvních předvolebních průzkumech někdo vzal zpátečku,“ sdělil ve středu Novinkám Půta.

Koalice podle něj měla velkou šanci. Podotkl, že hlavní důvod, proč vznikla, bylo vytvořit jakousi třetí sílu, což už nyní neplatí. Půta se navíc obává toho, že účast Starostů na lidoveckých kandidátkách nepřinese KDU-ČSL potřebné hlasy.

„Naši voliči podle mého názoru věřili v koalici a pouhá účast na kandidátkách podle nás nedává smysl,“ uvedl liberecký hejtman. „Budu prosazovat na celostátním výboru samostatné kandidátky. My si na sebe vezmeme ten strach lidovců, tentokrát to pro nás bude pětiprocentní hranice,“ prohlásil.

Půta by do Sněmovny kandidoval

Vzápětí připustil, že na samostatné kandidátce by se mohl ocitnout i sám, pokud o to bude lídr v Libereckém kraji stát. „Jsme v mimořádné situaci. Jsem připraven být na kandidátce asi na posledním místě, abych tu svoji podporu dostatečně zdůraznil,“ vysvětloval.

Na dotaz, zda by se v případě úspěchu vzdal hejtmanského křesla a odešel do dolní komory, odvětil, že chce splnit svůj slib voličům a pracovat pro kraj.

Věřil jsem v pevnější základy a pevnější stanovisko KDU – bohuželJan Farský, poslanec STAN

Podobný názor jako Půta ohledně lidovecké nabídky má i poslanec STAN Jan Farský. „I když to bylo dlouhodobě naznačované, nevěřili jsme tomu, že pár průzkumů tři měsíce před volbami rozloží koalici. Věřil jsem v pevnější základy a pevnější stanovisko KDU-ČSL. Bohužel,“ povzdechl si.

Zásadně odmítá jít do voleb jako podpora na lidovecké kandidátce. „Za mě v žádném případě. Budu se snažit nějak vymyslet možnost samostatné kandidatury,“ řekl.

Zdůraznil, že dvojkoalice byla primární a že by měla pokračovat. „Ale nejsme to my, kdo ji odpískal. Tři měsíce před volbami z toho vycouvat, je mi to líto, ale nemůžu to akceptovat. To, že KDU dostala strach a já se kvůli tomu mám ohnout, to od Starostů nechci,“ konstatoval.

První místopředseda STAN Vít Rakušan si stojí zatím, že hnutí by mělo kandidovat ve dvojkoalici. Stejně to vnímá i poslankyně STAN Věra Kovářová. „Řešili jsme to na předsednictvu a stále dáváme preferenci koaliční variantě,“ sdělila Novinkám.

Lídr Starostů Petr Gazdík už v úterý řekl, že nechce skrze média ovlivňovat svoje spolustraníky a svůj názor jim řekne z očí do očí. „I kdyby můj názor nezvítězil, jako předseda budu respektovat většinovou vůli,“ tvrdí.

Ať zůstanou v obcích a krajích, radí Drábová

Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, která sice není členkou hnutí, ale se Starosty spolupracuje a kandidovala za ně v krajských volbách, si naopak myslí, že by STAN do sněmovních voleb neměli jít vůbec.

„Svůj názor jsem Starostům sdělila. Už vloni v listopadu jsem jim řekla, že kdybych do toho měla mluvit, ale to nemám, tak bych se držela komunální a regionální úrovně a do parlamentní úrovně bych vůbec nešla,“ řekla Novinkám.

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Myslí si totiž, že role starostů a zastupitelů, ze kterých se hnutí převážně skládá, je převážně na komunální nebo krajské úrovni. „Potřebují nějaký čas, aby jim vyrostly osobnosti, aby mohli stavět opravdu relevantní kandidátky samostatně. Nejsem přítel toho, že by šli s někým. Ale to je můj osobní názor,“ uzavřela Drábová.

Jasno bude v úterý

Zda nabídku, aby Starostové vstoupili na kandidátky KDU-ČSL, hnutí přijme, by mělo být jasné příští úterý, kdy zasedá celostátní výbor hnutí.

To, že lidovci půjdou do voleb ve volební koalici se Starosty, si koncem května odhlasoval sjezd KDU-ČSL. Vedení dvojkoalici prosadilo navzdory některým kritickým hlasům z regionů, proti se dlouhodobě vyslovoval například Zlínský či Moravskoslezský kraj. V úterý ale širší vedení změnilo názor.

Aby se lidovci se Starosty dostali do dolní parlamentní komory, museli by totiž ve volbách získat deset procent. V předvolebních průzkumech ale zatím většinou zůstávají před prahem Sněmovny. Pokud by šli lidovci do voleb samostatně pouze s podporou STAN, stačilo by jim dostat od voličů pět procent hlasů.