Senátor Jan Veleba (SPO) nejprve navrhl, aby Senát zákaz zamítl, to ale výbor neschválil. Veleba svůj návrh zdůvodnil hlavně tím, že budoucí rozsah kompenzací rušeným farmám není podle schválené podoby možné předjímat. Vymezení podmínek pro poskytnutí kompenzačního příspěvku je podle jeho názoru amatérské.

Veleba vyjádřil také obavu, co se stane s jinými chovy, například s chovy prasat nebo slepic. Podobně se vyjádřil Karel Kratochvíle (ČSSD). Podle jeho slov „budeme poslouchat vegetariány, jak je báječný život bez masa“. Ptal se také, komu se otevře trh, pokud Česko kožešinové farmy zakáže.

Za norka 6000 pro chovatele?

Předseda výboru Jan Hajda (ČSSD) uvedl, že pokud by Senát tento zákon přijal, bude to „nejhorší negativní návrh” z celé EU. Nezařazený senátor Ladislav Kos zákaz nazval diletantským způsobem vyvlastnění.

Senátor Jan Hajda (ČSSD)

Senátor Jan Hajda (ČSSD)

FOTO: Milan Malíček, Právo

Hajda pak předložil pozměňovací návrh, který výbor doporučil schválit. Kromě posunu termínu likvidace farem na prosinec 2022 v něm navrhl zvýšit kompenzaci za jednoho chovaného norka až na 6000 korun.

Zástupce předkladatelů a předseda sněmovního výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch (ČSSD) označil Hajdův návrh za nepřijatelný. Rozčarování neskrýval ani další z předkladatelů, poslanec TOP 09 Jiří Koubek.

Senátní zemědělský výbor přijal k novele zákona o týrání zvířat pozměňovací návrh, kterým prodlužuje existenci kožešinov...

Zveřejnil(a) Jiří Koubek dne 18. červenec 2017

Provozovatelé farem by podle Sněmovnou schválené verze mohli žádat kompenzace od státu. Dostat by je měli zpravidla v případě, pokud chov zahájili před koncem loňského června. Podrobnosti způsobu a rozsahu kompenzace má stanovit vyhláškou ministerstvo zemědělství. Výše příspěvku by neměla přesáhnout roční čistý zisk z chovu za posledních pět let.

Novelu podpořilo 132 poslanců

Novel zákona o ochraně zvířat proti týrání, jejíž schválení ve Sněmovně začátkem června podpořilo 132 ze 161 přítomných poslanců, má zakázat „chov a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin”. Netýkala by se tedy například chovu králíků nebo nutrií.

Poslaneckou novelu podepsalo 50 poslanců, tedy čtvrtina členů dolní komory. Argumentovali etickými důvody i tím, že podmínky na farmách, byť splňují standardy, neodpovídají potřebám divokých zvířat. Petici za přijetí zákazu podepsalo zhruba 46 tisíc lidí.

Oponenti se obávají mimo jiné toho, že zákaz povede ke vzniku nelegálních chovů mimo kontrolu Státní veterinární správy. Argumentovali také tím, že se chov pouze přesune do Polska či Norska, kde jsou podle nich kvůli kožešinám chovány milióny zvířat ročně.