„Chceme zbořit mýtus, že laik prkno vyrobit nedokáže, pustili jsme se do něčeho, co je víceméně tabu,“ říká plzeňský designér a surfařský nadšenec Josef Šetele. „Největší kumšt je udržet správný tvar, stačí někde špatně ubrat pár milimetrů a vlastnosti prkna se změní,“ upozorňuje.

Do práce se pustil s kamarádem Štěpánem Geringem, který se surfařením teprve začíná, před dvěma měsíci. „Jsme tady po veškerý volný čas,“ konstatuje Gering.

„Páteř“ prkna tvoří překližka, na níž jsou přilepené dvě polystyrenové desky. „Ty se musí zbrousit do příslušného tvaru a potáhnout několika laminátovými vrstvami skelné tkaniny,“ vysvětluje Šetele. Podmínky v dílně nejsou ideální, kdo dělal někdy s laminátem, tak to zná. „Prach a bordel. A není ho zrovna málo,“ konstatuje Šetele.

Peníze nejsou všechno

Tak proč si to prkno prostě nekoupíte? „Jednak jsou hodně drahá, stojí od jedenácti do dvaceti tisíc. Ale hlavně nám šlo o osobní výzvu, vzít peníze z účtu a koupit si ho, to může každý,“ argumentuje Štěpán.

A Josef přidává i praktičtější pohled: „Sehnat ve shopech někde u moře prkno, které vám tvarově plně vyhovuje, není jednoduché. Mně se to podařilo, ale sehnat druhé takové je v podstatě nereálné. Tak si ho raději udělám sám. Nové se snažíme dělat jako přesnou kopii toho starého.“

Nakolik se to podařilo, se uvidí už za pár dní. V červenci Josef surf otestuje na jezeře u Mostu, kde „oceánskou“ vlnu vytváří speciální člun. Druhé prkno bude hotové záhy. A pak se možná dočkají ještě nějací kamarádi.

„Velkovýrobu surfů rozhodně neplánujeme,“ uzavírá Štěpán Gering. Ale pokud by chtěl plzeňské kutily někdo napodobit, má šanci: na web chtějí umístit časosběrné video.