Zakrátko zmizí z povrchu Krkonoš i hlavní město, postavené doposud na skoro šestimetrové sněhové vrstvě.

„Sníh odhadem roztaje do poloviny července,“ upřesnil mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Bílý flek o rozloze deseti arů smrsknutých z původních možná šesti hektarů lze stále na pozadí hnědých hřebenů Krkonoš pozorovat z protějších Jestřebích hor vzdálených padesát kilometrů. Mapu republiky v čase největší krásy není problém za optimální viditelnosti sledovat z Hradce Králové.

„Traduje se, že dokud Mapa republiky neroztaje, zima neskočila,“ podotkl Drahný. Badatele nenechávají v Česku ojedinělý přírodní úkaz bez povšimnutí. Mapu prvorepublikového Československa pravidelně zkoumají osmnáct let.

Měření výšky sněhu na Mapě republiky.

Měření výšky sněhu na Mapě republiky.

FOTO: KRNAP

„Lokalitu zkoumáme za pomoci moderní technologie GPS. Cílem je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory,“ přiblížil botanik Správy KRNAP Josef Harčarik.

„Důvodem fenoménu je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického systému Bílého Labe, které zde pravidelně ukládají obrovská množství sněhu,“ doplnil.

Sníh vydržel nejdéle v roce 2005

Sníh pod krkonošským hřebenem, jehož sem větry leckdy navanou až 16 metrů, zatím vydržel nejdéle v roce 2005. Tehdy roztál koncem srpna. Horalé ovšem pamatují doby, kdy nestačil mezi zimami odtát vůbec.

Mapu republiky lze ještě stále sledovat z daleka.

Mapu republiky lze ještě stále sledovat z daleka.

FOTO: KRNAP

Loni touto dobou naopak nebylo po posledním sněhovém poli v Krkonoších téměř ani památky. Přístroji potvrzené maximum sněhu 15,7 metru ochranáři naměřili v sezoně 1999/2000.

Mapa republiky se nachází v první nejpřísněji chráněné zóně národního parku, kudy neprochází žádná turistická cesta. Turisté se tedy k poslednímu ostrovu sněhu oficiálně nedostanou.