„Pohár odráží uměleckou realitu dvora největšího starověkého dobyvatele a světovládce,“ uvedl odborník na starověk David Majer. Zlatá nádoba, vysoká 105 milimetrů, patří dnes do sbírky prince jednoho blízkovýchodního královského rodu. Jak historik sdělil, seznámili se při jeho putování po Uzbekistánu.

„S kým jsem se spřátelil, to jsem zjistil až s odstupem času po návratu domů,“ přiznal. Princ poté, co se seznámil se zájmem českého přítele o dějiny hedvábné stezky, nabídl pomoc, a především původní artefakty pro výstavní účely. Výsledkem je i zapůjčení Alexandrova poháru do Valtic.

„Tento výjimečný předmět je v majetku vynikající zahraniční soukromé sbírky. Její majitel předměty půjčil z ryze filantropických důvodů,“ potvrdil okolnosti zápůjčky mluvčí valtického zámku Zbyněk Šolc. Pohár se stal lákadlem zámku, a přestože Valtice na dvě desítky dnů obsadili filmaři, vidělo jej už přes patnáct stovek návštěvníků.

Alexandr Veliký se narodil v roce 356 před naším letopočtem, zemřel v nedožitých třiatřiceti letech v roce 323 před naším letopočtem. Panovníkem se stal ve dvaceti a za jedenáct let vojenských tažení si podmanil četná území v Asii, ale i africký Egypt.

Královský námět

Pohár pochází z dílny neznámého zlatníka ze Střední Asie. Odborníci jeho vznik datují do druhé poloviny čtvrtého století před naším letopočtem. Je celý vyrobený ze zlata. Výzdobu Majer řadí do období počínajícího helénismu, kulturněpolitického období v dějinách lidstva, jež Alexandr významně ovlivnil.

„Námět na poháru je královský. Král, který z poháru pil, držel v jedné chvíli v rukou celý svět, tedy mikrokosmos plný svárů a interakcí. Nade vším koloběhem světa bdí zlatem oděný Hélios, bůh ztělesňující slunce. Není náhodou, že Hélios je zde zobrazen obdobně jako bůh Apollón, jenž v helénistickém umění býval začasté ztělesněním Alexandra Velikého,“ popsal výzdobu zlatého artefaktu Majer.

Aktuální výstava by nemusela být jediným projektem rozšiřujícím obzory návštěvníků směrem na východ.  Majer by rád za spolupráce s památkáři pro valtický zámek připravil stálou expozici hedvábné cesty a dějin civilizací starého světa. Muzeum by bylo unikátem, v Evropě podobné není.