Článek
Má to ale jeden háček. Příklady z praxe ukazují, že svléci uniformu musejí bez milosti běžní policisté z ulice za stejný prohřešek, za který jsou jiní, s několika frčkami navíc a dobře zapsaní u nadřízených, pouze pokáráni, v horším případě přeřazeni na jiné místo. Za neúnosné situace je jim alespoň umožněno odejít do civilu na vlastní žádost s tučnou rentou.
To, že v rozhodování o bytí či nebytí u policie mohou hrát roli různé kamarádské vztahy, připouští i Macháně. "Mělo by to být ale výjimkou. Takový služební funkcionář, který do toho dá osobní vztahy, by neměl na funkci co dělat," uvedl.
Policisté jsou propuštěni do civilu nejčastěji za porušení služební přísahy zvlášť závažným způsobem. Jejich chování je v rozporu s tím, co slibovali, tedy že budou čestní, stateční a ukáznění příslušníci policie. Zákon o služebním poměru ale meritorně nenařizuje, že musejí být propuštěni. Nechává to právě na úvaze služebního funkcionáře.
Vzorovým příkladem loajality mezi policejními špičkami je čtyři roky stará aféra kolem bývalého velitele služby z tachovského ředitelství policie majora Stanislava Barhoně. Ten podnapilý naboural se služebním autem a později v sekretariátu ředitele policie vyměnil zkumavku se vzorkem krve, kterou mu lékař po nehodě odebral. Tehdejší tachovský policejní šéf Jan Kuržeja ho nechal odejít do civilu s veškerými finančními náležitostmi.
Karlovarská aféra
Ale ani v současnosti nejsou případy, které vzbuzují přinejmenším pochybnosti, výjimkou. Doslova do očí také bije kauza pětice vysokých policejních důstojníků karlovarské policie v čele s náměstkem ředitel Vladimírem Budíkem, kteří jsou trestně stíháni za zmaření důkazů proti svému kolegovi podezřelému z loupeže na poště. Ti jsou postaveni mimo službu.
Od října jim běží dvouměsíční výpovědní lhůta, která až vyprší - pokud mezitím nebudou pravomocně odsouzeni -, odejdou se statisíci v kapse. Sokolovský soud začátkem listopadu odročil líčení na prosinec. "Nepředpokládám, že věc bude v prosinci ukončena," poznamenal však soudce Marek Poláček.
"Nemohl jsem je poslat do civilu, protože jsem přišel do funkce v době, když už uběhla subjektivní lhůta dvou měsíců, během které zákon umožňuje rozhodnout o propuštění. Takové rozhodnutí bylo v kompetenci mého předchůdce," vysvětlil karlovarský policejní ředitel Lubomír Kučera, který vystřídal na postu Vlastimila Slíže, jenž po aféře rezignoval.
"Tohle by si měli pohlídat krajští policejní ředitelé tak, aby bylo zaručeno objektivní rozhodnutí," tvrdí Macháně.
Soudce: není nutné čekat na rozsudek
Podle místopředsedy plzeňského krajského soudu Václava Roučky důvodem pro propuštění policisty ze služebního poměru nemusí být jen pravomocné odsouzení pro trestný čin. "Je tady také služební přísaha, která hovoří též o morální a etické čistotě policisty. To jsou věci, které slibuje nad rámec toho, že bude dodržovat zákony," uvedl Roučka, který přezkoumává personální rozhodnutí policejních funkcionářů v případě, kdy je formou správní žaloby napadne propuštěný policista.
V zákoně podle Roučky není nastavena přesná hranice pro určení, co už je zvlášť závažné porušení služební přísahy. "Je na služebním funkcionáři, jak si jednání provinilého policisty vyhodnotí. Když shromáždí určité podklady a řekne ano, je to porušení služební přísahy zvlášť závažným způsobem, tak my v podstatě jen přezkoumáváme, zda měl služební funkcionář dostatek důkazů pro tento závěr a zda je opatřil v souladu s procesním předpisem. Pokud pak služební funkcionář usoudí, že policistu ze služebního poměru propustí, posuzujeme logiku tohoto závěru. Smyslem je zajistit, aby srovnatelné případy porušení služební přísahy přinášely policistům srovnatelné důsledky. Je to něco, jako když stanovíte výši vyživovací povinnosti dítěti. Nikde nemáte žádnou tabulku," doplnil soudce.
Podle názoru vysoce postaveného úředníka z policejního prezidia, který si přál zůstat v anonymitě, nejde o to, že se služební funkcionáři ke svým provinilým kolegům chovají jako lidumilové: "Problém je v tom, že si sami nejsou jistí, jak by dopadli oni, kdyby na ně také někdo něco vyhrabal."
Podle tachovského policejního ředitele Jaromíra Knížete by se mělo naopak spíš tolerovat nevhodné chování mladého začínajícího policisty než funkcionáře s vysokou školou a právním vědomím, u kterého je stoprocentní předpoklad, že ví, jak se má chovat. "Jak pak může takový člověk velet lidem, když vědí, že měl průšvih?" ptá se Kníže.
Omezit personální pravomoci služebním funkcionářům má nový policejní zákon, který by měl začít platit od Nového roku. Podle něho musí být policista propuštěn, dopustí - li se zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru.