"Jsme rozčarováni postojem KDU-ČSL, která pomohla tomu, že budou zvýšeny platy ústavních činitelů. To je v rozporu s koaliční dohodou," prohlásil v sobotu Gross. Předsednictvo soc. dem. podle něj vyjádřilo zásadní nesouhlas se zvýšením platů těchto činitelů. Mezi ně patří členové vlády, poslanci, senátoři, soudci, státní zástupci či šéfové státních institucí jako je BIS, Komise pro cenné papíry či NKÚ.

"V první řadě musíme zajistit, aby lidé neřekli, že už jsme se úplně zbláznili, to znamená že se nebudou zvedat platy ústavním činitelům. Tohle (zvyšování) udělat v této situaci... myslím, že příště k volbám nepřijde už ani těch osmnáct procent," poznamenal premiér.

Pozastavil se nad tím, že senátoři na jedné straně chtějí odložit zvýšení platů policistů a na straně druhé přidat ústavním činitelům. Podle Grosse existuje jediná cesta, jak rozmrazení zabránit, a tou je zamítnutí senátního návrhu.

Připravuje se kompromis

To o víkendu připustil také lidovecký šéf Miroslav Kalousek, který ale trvá na tom, aby byly platy policistů odloženy. Proto jako jedno z možných řešení vidí příslib podpory pro svůj návrh, který předložil nezávisle na senátorech již před měsícem, a který by měla Sněmovna začít projednávat za týden.

Kalousek už dříve totiž navrhl odklad platů policistů, hasičů, celníků a vězeňské služby o dva roky. Senát žádá kompromisně o rok. Kdyby tato předloha prošla, byť s úpravami, bylo by možné kontroverzní senátní verzi zamítnout.

Kalousek v sobotu připustil, že ve svém návrhu je ochoten změnit datum účinnosti služebního zákona ze začátku roku 2007 na rok 2006 a přizpůsobit se tak senátnímu kompromisu.

"Myslím si, že to, proč jsou lidé tak znechuceni politikou, je také výsledkem takových záležitostí. Pokud Senát v této atmosféře rozhodl o tom, že by se mělo přidávat ústavním činitelům, jde to úplně proti smyslu signálu, který nám voliči dali - že "establishmentu" mají lidově řečeno plné zuby," řekl Gross.