Sobotka na jednání uvedl, že v roce 2013 bylo vydáno 467 zajišťovacích příkazů. Oproti tomu v roce 2015 to bylo už 1605 příkazů. Podle Sobotky je zde patrný nárůst, který může poukazovat na negativní jevy v ekonomice.

„Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně silný nástroj, neměly by vznikat žádné pochybnosti o profesionalitě a objektivitě Finanční správy při jeho využívání,” dodal Sobotka. Také bude chtít, aby finanční správa přezkoumala své rozhodnutí v případech, o nichž Nejvyšší správní soud rozhodl, že proti nim bylo použito institutu nevinně. Jde podle něj o čtyři případy.

Bod na jednání navrhla opoziční TOP 09. „Pod záminkou boje proti podvodníkům likvidují nevinné podnikatele a využívají k tomu zajišťovací příkazy,“ varoval poslanec TOP 09 Martin Plíšek. TOP 09 také navrhla usnesení, ve kterém Sněmovna vyzývá předsedu vlády k takovým opatřením, aby Finanční správa dodržovala rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a nezneužívala institut zajišťovacího příkazu. Projednávání bodu bylo nakonec přerušeno.

Babiš: Vymyslel je Kalousek

Předseda rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD) při jednání uvedl, že téma je tak závažné, že by se jím měl zabývat i rozpočtový výbor. Nyní hledá vhodný termín, kdy by se tím výbor mohl zabývat. Podle něj by se také k celé věci měl vyjádřit ředitel Finanční správy Martin Janeček. Votava také navrhl, aby se jednání přerušilo, dokud nebude přítomen ministr financí, pod něhož Finanční správa spadá.

Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek

Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek přišel v minulosti s instrumentem zajišťovacího příkazu.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

„Mrzí mě, dnes ve Sněmovně tam bylo zase vystoupení o zajišťovacích příkazech. Je to neuvěřitelné, on je navrhl pan Kalousek, dokonce dal za to panu Janečkovi v roce 2011 odměnu. Je to stejný příběh jako s dluhopisy, také je vymyslel pan Kalousek a já jsem za to pranýřován,“ okomentoval Babiš jednání Sněmovny. „Lidi na finanční správě si to nezaslouží. Sněmovna chce k něčemu vyzývat, ale není k čemu,“ dodal.

Kalouskovo kladivo

Někdejší ministr financí a předseda TOP 09 Miroslav Kalousek ale ve Sněmovně komentoval, že sice nástroj vymyslel, nicméně nenapadlo ho, že bude zneužíván. Použil přitom metaforu s kladivem, že pokud někdo umlátí někoho kladivem, a pak se zjistí, že to kladivo vyrobil Kalousek, tak se opakuje, že za to může Kalousek.

„Hlásím k tomu, že jsem ho navrhl do právního řádu. Myslím si, že tam zůstat má, ale velmi nám vadí, jak se s tímto institutem nakládá,” uvedl Kalousek. Majetek postižených firem je podle něj prodáván za čtvrtinovou nebo třetinovou cen, což vzbuzuje podezření, že postup je motivován na základě konkurenčního či politického boje.

Schillerová: Je to výjimečné

Podle Nejvyššího soudu je smyslem zajišťovacího příkazu získat do úschovy částku, o níž se správce daně domnívá, že bude odpovídat budoucí daňové povinnosti. Daňový řád však počítá s tím, že správce daně musí mít vážné a důvodné pochybnosti o tom, že by tato daňová povinnost bez použití zajištění byla po vyměření uhrazena.

Alena Schillerová

Podle náměstkyně ministra financí Aleny Schillerové se zajišťovací příkazy používají ve výjimečných případech.

FOTO: Roman Vondrouš, ČTK

Náměstkyně ministerstva financí Alena Schillerová už před časem na stránkách ministerstva financí uvedla, že zajišťovací příkaz se používá ve výjimečných případech a v případě důvodných pochybností. „Zadrží daňovému subjektu finanční částku rovnající se možnému daňovému úniku. Dokud se situace neobjasní, tuto částku správce daně zadrží. Následně ji příslušné firmě buď s patřičnými úroky vrátí, nebo ji převede do státního rozpočtu. Zajišťovací příkazy jsou jedinou možnou zbraní proti sofistikovaným karuselovým podvodům,” popsala proces Schillerová.

Jak vyplývá ze státního závěrečného účtu, tak v loňském roce týkaly celkem 3,33 miliardy a s jejich pomocí se vybralo z této částky 1,1 miliardy korun.