Výsledek ODS podle jejího šéfa odráží stav ve společnosti, jde o třetí vážné varování a vyslovení nedůvěry vládě. "Koaliční vláda musí sama zvážit vlastní legitimitu," řekl Topolánek, který se však nebude znovu pokoušet o vyslovení nedůvěry vládě Stanislava Grosse.

"Zaznamenali jsme druhé prasknutí obruče na břiše kostěje nesmrtelného a těšíme se na volby v roce 2006, kdy by mohla a měla prasknout ta obruč třetí."

ODS si bude nárokovat křeslo předsedy Senátu. O tom, koho strana navrhne, ale bude rozhodovat senátorský klub. Čelní představitelé ODS, např. Topolánek a místopředseda Petr Nečas, mluví jako o možném kandidátovi na tento post o současném místopředsedovi horní komory Přemyslu Sobotkovi.

Jednokomorový parlament?

V Lidovém domě, kde soc. dem. očekávala výsledky voleb, nebylo příliš veselo. Z čelních představitelů tam pobýval jen úřadující šéf ČSSD Stanislav Gross a místopředseda pro řízení strany Martin Starec. Premiér Gross označil volební výsledek za neúspěch pro stranu. ČSSD bude do konce prosince analyzovat příčiny své porážky.

Nízká volební účast by podle premiéra měla politiky vést k diskusi o zjednodušení parlamentního systému.

"Nehovořil bych o zrušení Senátu, ale o konstiuování parlamentu o jedné komoře. Je to věc, která nemůže být zrealizována během krátké doby. Musí k tomu být ústavní většina v obou komorách," řekl v sobotu odpoledne novinářům Gross.

Premiér nepředpokládá, že by se tuto diskusi podařilo uzavřít v současném volebním období Sněmovny. "Mohlo by se to podařit až za dlouhá léta, vylučovat to ale nemá smysl," dodal Gross.

Lidovci čekali více

Křesťanští demokraté po letošních volbách ztratí několik křesel v Senátu. I když ze stran vládní koalice dopadli nejlépe, tuší, že vzhledem k dominanci ODS v horní parlamentní komoře jejich člen Petr Pithart zřejmě neobhájí funkci předsedy Senátu.

"To je samozřejmé. Nestahuji se, necítím se osobně poražen, ale ty výsledky jsou jednoznačné," řekl dnes Pithart v sídle KDU-ČSL v Praze.

Také předseda lidovců Miroslav Kalousek ví, že jeho strana s největší pravděpodobností neobhájí jednu z vrcholných ústavních funkcí. "V tuto chvíli je to mimo realitu. Petr Pithart je osobnost, která pro Senát a pro Českou republiku v zahraničí udělala tolik, že jsem přesvědčen, že bude mít nadále významné místo ve vedení Senátu," uvedl šéf vládní strany. Záleží podle něj na koaličním vyjednávání a dohodě senátních klubů, jak bude nové vedení Senátu po letošní obměně vypadat.

Lidovci přiznávají, že čekali více než dvě tři křesla, která zřejmě získají. Obhajovali sedm mandátů, ale nejsou úplně zklamáni. "Přiznávám, že jsem doufal ve výsledek poněkud vyšší. Když to porovnám, jak dopadly ostatní strany, hlavně ty vládní, tak si myslím, že je to stále velmi slušné," řekl Kalousek. Za suverénní ODS jsou totiž lidovci na druhém místě.

Neúspěch KSČM

V pražském sídle KSČM zavládlo po druhém kole senátních voleb zklamání. Komunisté zvítězili jen v jednom obvodě, ačkoli postoupili v devíti, což slibovalo vyšší zisky. "To je realita a sotva bych to mohl označit za úspěch," řekl předseda KSČM Miroslav Grebeníček.

Místopředseda strany Karel Klimša pak na tiskové konferenci přiznal, že KSČM doufala ve dvě až čtyři křesla. Levicoví voliči ale podle Grebeníčka Senát odmítají. Ze slov šéfa KSČM však vyplynulo, že i tak po letošku považuje svou stranu za stěžejního hráče české levice. "Uděláme vše pro to, abychom se této role důstojně zhostili," uvedl. Ve všech letošních volbách komunisté zřetelně porazili vládní ČSSD.

Unionisté spokojeni

Unionisté měli ve druhém kole senátních voleb dva finalisty, stejný počet křesel v horní komoře parlamentu obhajovali. Senátorem se nakonec stal v Praze 6 Karel Schwarzenberg, nezávislý kandidát s podporou US-DEU a ODA, a unionisté jsou vzhledem k nízkým preferencím poměrně spokojeni.

"Je to úspěch jak osobností, které kandidovaly, tak liberálního pojetí politiky, které Unie svobody představuje. Je to první signál obratu od negativního trendu preferencí extrému v politice," komentoval výsledky voleb šéf unionistů Pavel Němec.