"Vzhledem k tomu, že se jedná o zkušené vojáky, kteří tvoří základ jednotek aktivních záloh, není v zájmu státu o ně přijít," napsali ve zdůvodnění autoři, k nimž patří i ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Vyšší odměny by mohly podle nich přilákat do aktivních záloh i lidi s praxí, a tudíž s vyššími platy, než jaké jsou na základních pozicích v ozbrojených silách.

Novela předpokládá, že odměna by vzrostla po dvou letech zařazení do aktivní zálohy o dvě pětiny, po čtyřech letech o desetinu a následně o další desetinu po každých třech letech až do 80 procent.

V praxi by to znamenalo, že například od druhého roku zařazení do aktivní zálohy by vojákovi v záloze náležela odměna zvýšená až o 7200 korun ročně, od sedmého roku až o 10 800 korun a od 13. roku až o 14 400 korun ročně. Konkrétní výše odměny se vypočítává poměrně podle počtu dnů služby.

Předloha mění i další části branných zákonů. Například vojákům v záloze bude náležet roční odměna 18 000 korun, pokud bude na pravidelném cvičení aspoň sedm dnů za rok. Nyní stačí jeden den. Zpřesní se druhy vojenských cvičení, stanoví se jednotná délka cvičení pro všechny vojáky v aktivní záloze na nejvýše šest týdnů ročně.

Ačkoli autoři chtějí, aby ji Sněmovna schválila zrychleně už v úvodním kole, je otázkou, zda se stihne projednat do konce volebního období.