Senátní úprava zákona o realizaci reformy veřejných financí má s ohledem na koaliční dohody poměrně velké šance na úspěch i ve Sněmovně, která by ji mohla projednat již přespříští týden.

Pokud by odklad nebyl schválen, od nového roku by členové státních bezpečnostních sborů brali v průměru 32 000 korun měsíčně. Zvýšení jejich mezd by si vyžádalo z rozpočtu zhruba osm miliard korun.

Civilní státní zaměstnanci se přitom podobné změny v odměňování mají dočkat až za dva roky. Senátor Edvard Outrata (za US-DEU), který chtěl tento odklad zrušit kvůli nezbytnosti provedení reformy státní správy, ale u většiny svých kolegů neuspěl. Přispěl k tomu možná i Škromach, podle něhož by zrušení tohoto odkladu znamenalo dopad na státní rozpočet ve výši pět až sedm miliard korun.

Dnešní první reakce poslanců na postoj senátorů ukázaly, že v dolní komoře asi rozhodnou hlavně hlasy poslanců ČSSD a KSČM. Místopředseda KSČM Vojtěch Filip upozornil, že na přijetí senátní verze předlohy stačí hlasy nadpoloviční většiny hlasujících poslanců, kterou má k dispozici vládní koalice. Nepotřebovala by tudíž třeba hlasy komunistů.n Naopak vládní lidovci a opoziční občanští demokraté krok Senátu v různé míře přivítali.