„Je to první pokus upravit hospodaření institucí, které mají obrat v řádu miliard a které zaměstnávají desetitisíce zaměstnanců,” uvedl Ludvík.

Na univerzitní nemocnice by se mělo změnit deset velkých fakultních nemocnic. Ty by měly smlouvy s vysokými školam, jejichž studenti by se tam vzdělávali.

Výhrady od ANO

Návrh prošel prvním čtením, i když někteří opoziční i vládní poslanci dávali najevo své výhrady.

Třeba Rostislav Vyzula — expert na zdravotnictví z ANO — upozorňoval, že dokud jsou nemocnice spravovány jako příspěvkové organizace, tak i kdyby některá z nich byla silně zadlužená, kryje ji stát. Při změně právní formy podle něj hrozí, že by zdravotnické zařízení mohlo zkrachovat a následně by je mohl koupit soukromý investor.

S tím Ludvík nesouhlasí. Fakultní nemocnice, které nyní mají velké dluhy, by podle něj mohl jednorázově refinancovat resort financí, aby je školy získaly bez závazků. Zřizovací roli pak bude mít i nadále stát. Navíc by na řízení nemocnic měla dohlížet rada, jejíž členové budou mít za hospodaření nemocnic sami majetkovou odpovědnost. V radě by mělo mít zástupce jak ministerstvo zdravotnictví, tak resort financí.

Ludvík ale souhlasil s Vyzulovou námitkou, aby se norma neprojednávala ve zkráceném řízení, protože je potřeba se při jejím přijetí vypořádat se všemi připomínkami.

ODS chtěla návrh zamítnout

Vládní návrh zákona podpořila TOP 09. Její poslanec Martin Plíšek sice měl výtky na adresu toho, že zákon přišel až v závěru volebního období, ale normu jako takovou podporuje. Vychází totiž z předlohy, na níž pracoval v době svého působení na ministerstvu zdravotnictví nynější poslanec strany Leoš Heger.

Podle samotného Hegera norma odstraňuje „morální hazard”, který nad nemocnicemi visí. „Protože je stát může oddlužovat a došlo k tomu asi v pěti vlnách. Nevím, kolik se do toho dalo peněz, ale daleko od deseti miliard to nebude,“ uvedl pro Novinky Heger.

„Je tam opravdu potřeba dát jasně najevo managmentu i zaměstnancům klinik, že ta nemocnice už nemá nad sebou žádný patronát a že se musí sama o sebe postarat, jinak jí bude hrozit riziko zániku nebo splynutí s jinou nemocnicí,“ dodal.

Proti normě se staví ODS, který navrhla její zamítnutí. To ale Sněmovnou neprošlo, stejně jako návrh, aby se zákon vrátil k vládě k přepracování.

Poslanec ODS Bohuslav Svoboda (ODS) zdůvodnil záměr shodit normu ze stolu tím, že jde o miliardové sumy a budoucnost českého zdravotnictví. Také vyjádřil obavy, jaké pozměňovací návrhy se na zákon nabalí.

Proti vládnímu návrhu byli také komunisté, kteří se domnívají, že je za ním snaha vlády nemocnice zprivatizovat.