„Časté pití nadměrných dávek, tzv. nárazové pití, udává 18 procent dotázaných, z toho 28 procent mužů a 8,6 procenta žen,“ sdělil náměstek ministra zdravotnictví profesor Roman Prymula. Uvedl, že celkově lze 16 procent dospělých považovat za konzumenty s vysokým rizikem a 4,8 procenta populace jsou problémoví pijáci.

Jeho kolegyně, náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová uvedla, že ministerstvo nemůže dále mlčet a musí reagovat na množící se články v médiích, které informují o prospěšnosti, nebo dokonce léčivém působení alkoholu. „Čtěte tato sdělení s rezervou, ke které nás vybízí zdravý rozum,“ varovala náměstkyně.

Dodala, že mezi základní negativa pití alkoholu patří poškozování zdraví, sociální dopady na konzumenta a jeho blízké, například finanční problémy, ztráta zaměstnání a ztráta rodiny a také nárůst kriminality. „Celospolečenské náklady na škody způsobené konzumací alkoholu činí více než 16 miliard ročně a mají rostoucí tendenci,“ uvedla Arnoštová.

Neexistuje zdravé pití

Profesor Michal Miovský, přednosta kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, dodal, že doporučovat preventivní užívání alkoholu není správné. „Doporučit alkohol k tolik diskutované prevenci infarktu znamená i ignorovat fakt, že alkohol významně zvyšuje riziko pro cirhózu jater, cévní mozkovou příhodu a sedm druhů rakoviny,“ uvedl Miovský.

Maximální denní dávka alkoholu u zdravého člověka by měla být 15 až 20 gramů, což odpovídá zhruba 2 až 4 dcl suchého vína. Podle odborníků by se ale tyto jeden až dva drinky měly pít maximálně 2 až 3krát týdně.

Odborníci uvedli, že spotřeba alkoholu v Česku stagnuje a varovné je pití alkoholu mladými lidmi. V populaci 16letých alkohol v životě pilo téměř 96 procent dotázaných a pravidelné pití alkoholu alespoň jednou týdně uvedlo pět procent 11letých a sedm procent třináctiletých. Opilost za poslední rok uvedlo 39 procent studentů.