Šéf lidovců Miroslav Kalousek totiž Právu ve středu řekl, že návrh, aby stát zaplatil 75 procent soudem stanoveného výživného všem dotčeným rodičům a pak částky po dlužnících vymáhal, nepodpoří.

"Já osobně jsem přesvědčen, že stát nemá vstupovat do soukromého vztahu dvou osob dlužník - věřitel, což by v tomto případě učinil. Myslím si, že stát je tu od toho, aby dokázal rychle zařídit zákonné chování toho neplatiče, nikoli garantovat finančně jeho nezákonné jednání. Proto já takový návrh nepodpořím," dodal Kalousek.

Podle něj je naprosto nutné zajistit, aby rodiče, kteří mají povinnost platit výživné, tuto povinnost také plnili: "My určitě podpoříme zvýšenou restrikci vůči neplatičům, kteří zanedbávají své vyživovací povinnosti. Cesta je v tom, aby si stát pádnou rukou vynutil zákonné jednání," upřesnil Kalousek.

Páralová: policie je laxní a nekoná

S tím souhlasí i stínová ministryně práce a sociálních věcí za ODS Alena Páralová: "Problém spočívá v tom, že nefungují soudy a instituce. A policie je velice laxní, nekoná, jak by mohla, to je evidentní. Stát chce vlastně jednou institucí suplovat to, že nefunguje druhá instituce. Bylo by potřeba takového tatínka, u kterého se prokáže, že peníze má, a přitom neplatí výživné, zavřít bez milosti. On by si to příště rozmyslel," řekla Právu.

ODS podle Páralové počká na konkrétní návrh, a pak teprve se vyjádří. "Počkáme si na to, jak bude zákon vypadat. Jestliže se něco rozumného vymyslí tak, aby bylo možno ty nezodpovědné tatínky nějakým způsobem více skřípnout, tak samozřejmě to my podpoříme," konstatovala Páralová.

Komunisté s podporou záměru nemají problémy: "Pokud stát převezme odpovědnost za matky, které se nezaviněně dostaly do problémů, tak je to asi namístě," řekl Právu místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

"Přestože je neplnění vyživovací povinnosti trestným činem, mnoho samoživitelek, případně samoživitelů se výživného vyměřeného soudem nedomůže nebo domůže až s obrovským zpožděním, což v praxi znamená, že potřeby dítěte nejsou zajištěny," popsala situaci neúplných rodin mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Beránková.

Shromažďují podklady

Proto podle ní ministerstvo v současné době shromažďuje podklady k návrhu zákona, který by popsanou situaci pomohl řešit. "Podstatou návrhu je, že stát pomůže tomu rodiči, který má nezaopatřené dítě ve vlastní péči a jehož bývalý partner neplní vyživovací povinnost. Současně bude nutné vymezit účinné nástroje, jejichž prostřednictvím bude možné na takové osobě vymoci pohledávky na výživném," dodala.

Jinými slovy, stát by na sebe měl vzít povinnost dlužné částky od neplatiče následně vymáhat. Ministerstvo se podle Beránkové inspirovalo zákonem Spolkové republiky Německo, kde za určitých stanovených podmínek vzniká dítěti nárok na výplatu výživného prostřednictvím státu.

"Při vytváření podrobné úpravy je ovšem nutné zohlednit řadu aspektů, například stanovit určité omezení poskytované náhrady za výživné a určit dobu, po kterou by náhrada za výživné byla vyplácena," dodala Beránková. Konkrétní návrh zatím neexistuje. Uvažuje se o tom, že by byly hrazeny tři čtvrtiny výživného.

To ovšem zpochybnila Páralová. "Některé mamince soud vyměřil 20tisícové měsíční výživné, jiné vyměřil osm set korun. Pokud by stát měl hradit celé toto výživné, tak by jedné rodině hradil více, druhé rodině méně. V tom případě bych se spíše přimlouvala k tomu, aby ty maminky dostávaly přibližně stejně. Protože bychom zakládali nerovnost. A myslím, že by se dalo i podvádět," dodala Páralová.

V současné době u nás existuje příspěvek na výživu. Jedná se o dávku sociální potřebnosti, určenou tedy těm nejchudším rodinám, které mají příjem pod životním minimem. "Taková částka ale nestačí k zabezpečení dostatečného rozvoje dítěte a zamezení nepříznivých důsledků strádání rodiny na výchovný proces," dodala Beránková. V loňském roce se na tento příspěvek vydalo celkem téměř 124 miliónů korun.