Článek
Běžná událost? Ne. Už proto, že USA rády vystupují v roli vysoké školy demokracie, v úloze jakési prestižní "demokratické univerzity" pro celý svět. Jenže tato role byla nejpozději narušena v těsném souboji mezi Gorem a Bushem v roce 2000, kdy rozhodla skladba 27 volitelů z Floridy. Tam Bush údajně zvítězil o pouhých 537 (!) hlasů. Následovalo plných 36 dní zmateného přepočítávání, do nějž zasahovaly soudy, aby nakonec Nejvyšší soud přiznal vítězství Bushovi. "Podle mezinárodních norem nebyly přítomny všechny základní podmínky pro zajištění spravedlivé volby." (Jimmy Carter).
Slova bývalého "lidskoprávního" prezidenta USA, často přebírajícího dohled nad volbami v zahraničí, by se dnes člověk nadál spíše na adresu Běloruska, Afghánistánu či Ukrajiny. Ale Carter hovořil o státu Florida, kde si i dnešní volby o ostré sledování regulí koledují. Málokdo věří, že v rajónu Bushova bratra Jeba bude tentokrát vše v pořádku. Už jenom k tamějším elektronickým mašinám na sčítání hlasů se šíří - mírně řečeno - skepse. Tatáž skepse se však vznáší nad celou unií, v níž jeden každý stát má své zvláštní volební zvyklosti a způsoby; volby jsou příliš decentralizované, nejednotné a mnoho lidí - třeba více než 5 miliónů vězňů (a bývalých vězňů) - je z nich vyloučeno.
A jde vůbec o výběr mezi různými možnostmi, směry, politikami? Pořád je dost těch, kteří poukazují na prý odstínovou nepatrnost rozdílů mezi Georgem Walkerem Bushem a Johnem Forbesem Kerrym, absolventy téže prestižní univerzity (Yale) a příslušníky téže elity - ovšem elity o dvou tvářích, aby se neřeklo. Jsou to vůbec volby, natož historické?
Leccos tomu nasvědčuje. Jakkoliv se Bush chlubí svým angažmá v Iráku a Kerry ve Vietnamu, jakkoliv oba i v civilu militárně salutují a před národem se "hlásí do služby", vypadá to skoro na "střet civilizací", dvou různých ideových perspektiv. Alespoň navenek.
Bush - často rozmlouvající s Bohem a jím inspirovaný, ba rozkurážený - mobilizoval své nacionalisty, neokonzervativce a další čtyři milióny evangelíků nejen do války za "americké hodnoty" a proti terorismu, ale i za sexuální abstinenci a proti potratům, ba i perverzím. Videonahrávka s bin Ládinem, která těsně před volbami zasáhla do hry, zlým jazykům jen připomněla typický Bushův tón a jeho totální "džihád" Dobra proti Zlu...
Postaven proti temnu tak hlubokému nabyl John Kerry na váze ve všech sférách: v oblasti daňové politiky, která dnes v USA přisypává hlavně bohatým, v oblasti zahraniční politiky, která latentně vyhrožuje "neposlušným" spojencům, v oblasti životního prostředí, v níž Bush ohrožuje Zemi... Usámovo nové kázání, které jen připomnělo neúspěch Bushovy války s terorismem, bezděčně pozlatilo Kerryho skvělý bonmot: "Napadnout Irák za 11. září je totéž, jako kdyby Roosevelt za Peal Harbor napadl Mexiko!"
Nutnost "reálné alternativy" zmobilizovala antibushovce natolik, že se zdá být odstaven "třetí vzadu", tvrdohlavý prezidentský kandidát "alternativců" Ralph Nader. V minulých volbách dostal jen na Floridě, kde necelých 600 voličů převálcovalo Al Gora, plných 97 tisíc hlasů! Teď ho takticky opustili přinejmenším "naderovci" zvučných jmen, třeba disidentský profesor z MIT Noam Chomsky i sžíravý dokumentarista Michael Moore. A v univerzitních kampusech kralovala myšlenka: Anybody But Bush (Kdokoli, jen ne Bush).
Ale pozor: jestliže každý druhý volící Američan Bushe zavrhuje, stejný počet mu žehná. Ještě se ukáže, koho z nynějších ostře sledovaných voleb v USA budou bolet jen oči. A koho především hlava a srdce.
PRÁVO 2. listopadu