Úřady se vykupují z povinnosti brát postižené

 Zatímco soukromé firmy kvůli nedodržení této povinnosti musejí sáhnout do svých kapes, aby zaplatily pokutu, státní orgány již dopředu inkasují peníze ze státního rozpočtu právě na zaplacení těchto sankcí. Stovky tisíc korun se tak ročně pouze přelévají ze státního rozpočtu do rozpočtů těchto organizací a zpátky.

Již třináct let totiž je každý zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci povinen dát práci i lidem zdravotně postiženým. Zákon dokonce stanoví, že jejich podíl v podniku má být čtyřprocentní.

Možnosti, jak tuto povinnost splnit, jsou tři. Buď tyto lidi skutečně zaměstnat, nebo kupovat jejich výrobky, či jim dát zakázky, nebo se vykoupit penězi. A právě tuto třetí možnost řada státních podniků či úřadů léta využívala a část peněz na pokuty si automaticky zahrnula do svých rozpočtovaných nákladů.

"To je skandální. Není možné, aby si státní orgány ze státního rozpočtu žádaly dopředu peníze na placení pokut," rozhořčeně reagoval předseda Národní rady zdravotně postižených Václav Krása. Jen loni například dvacet státních úřadů podle Krásova zjištění odvedlo na pokutě 9 870 360 korun.

Obdobně se vyjádřil i předseda rozpočtového výboru a šéf lidovců Miroslav Kalousek: "Je to smutná zpráva a k tomu mírně skandální. Kdo jiný než stát by měl dodržovat to, co se snaží prosadit? A zcela určitě by manažeři státních organizací, kteří se takto chovali, měli být voláni k odpovědnosti," řekl Kalousek Právu.

Sněmovna zareagovala na třináctiletou praxi až letos. "Od roku 2005 se už státní orgány nebudou smět vykupovat," ujistil Právo soc. dem. vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.

Položka, v níž státní orgány žádaly o část peněz na pokutu, se tak v rozpočtech institucí objevila naposledy. Například v rozpočtu Kanceláře prezidenta je skryta pod tzv. výdaji souvisejícími s neinvestičními nákupy. Spolu s protokolárními dary a tzv. náhradami prezidenta dohromady dají 2 068 000 korun.

Nároky ze státní kasy pro příští rok uplatnily i obě komory Parlamentu. Zatímco Sněmovna zůstala na své loňské stotisícové částce, Senát žádá o devět tisíc více než měl a je na 123 tisících korunách.

"Peníze žádáme, neboť příští rok teprve budeme platit za to, že jsme neplnili povinnost danou zákonem zaměstnávat osoby zdravotně postižené v letošním roce," vysvětlil přežívající položku v hradním rozpočtu kancléř Jiří Weigl. "Nechci se pouštět do etického hodnocení rozpočtu, ale faktem je, že tuto povinnost Kancelář prezidenta neplní. Já si však za rok a půl, co tu působím, nejsem vědom, že by někdo z uchazečů o práci byl odmítnut z důvodu zdravotního postižení. Nejsme doly," dodal kancléř.

Podle něho se v době, kdy na Hradě došlo k značné obměně pracovníků, na zdravotní kritéria nehledělo, ale hledali se lidé, kteří splňovali nároky kvalifikační. "Jako státnímu úředníkovi mi nepřísluší hodnotit zákon, ale bohužel tyto věci vždy doprovázejí pokusy řešit citlivou věc administrativním zásahem. Vždy to povede ke snahám se s tím nějak vyrovnat," doplnil Weigl.

Také vůči soukromníkům letos schválená novela zákona o zaměstnanosti přitvrdila: Pokuta za neplnění povinnosti občany ZTP se napříště téměř zdvojnásobila. To popuzuje především opozici. "Já bych možnost placení pokuty místo zaměstnávání zdravotně postižených občanů zrušila úplně. I proto, že na každou sankci se najde cestička, jak ji obejít. V této chvíli jsou ale soukromníci velice diskriminováni, protože oni musí platit ze svého a o to musí třeba snižovat mzdy pracovníkům," řekla Právu stínová ministryně práce a sociálních věcí ODS Alena Páralová.

Podle ní by mnohem zajímavější pro podnikatele byly různé úlevy při plnění povinnosti. "Státní sektor by měl jít příkladem, protože opravdu nevidím jediný důvod, proč by na úřadech, ale i v jiných firmách, nemohli postižení občané pracovat," dodala Páralová.

Zdroj Národní rada zdravotně postižených. Rada požádala dopisem úřady o údaje, dodalo je 20 z nich. Z ministerstev plní povinnost pouze resort zdravotnictví (4,86 %). Nejlépe jsou na tom vyšší stupně soudů (více než 6 %).