„Stěžovatel se proti vzetí do vazby bránil tím, že namítal místní nepříslušnost Obvodního soudu pro Prahu 1. Městský soud v Praze rozhodnutí obvodního soudu sice zrušil, ale jen proto, že oproti obvodnímu soudu neshledal dva vazební důvody, ale toliko jeden,” popsal případ ÚS.

Muž svou stížnost opíral o předchozí rozhodnutí ÚS, podle něhož se příslušnost soudu určuje hierarchicky podle místa spáchání činu, místa, kde obviněný bydlí, pracuje či se zdržuje a nakonec místa, kde čin vyšel najevo.

ÚS připomněl, že údaje o podezřelém byly známé, ale množství informací neumožňovalo zahájit trestní stíhání. Nebyl tedy v pozici obviněného. Pojem 'obviněný' přitom podle ÚS nelze pro účely určení místní příslušnosti soudu analogicky rozšiřovat i na osobu, „vůči níž ještě stíhání nebylo zahájeno”.

V daném případě bylo pouze vydáno povolení k odposlechu, aby bylo možné podezření vyvrátit či posílit. O něm rozhodoval právě Obvodní soud pro Prahu 1, neboť na Praze 1 se na policii obrátil muž, jehož smrt byla plánována.

„Jestliže takto byla založena příslušnost soudu k úkonům v přípravném řízení, trvá tato příslušnost až do skončení přípravného řízení a vztahovala se následně i na rozhodování o vazbě stěžovatele,” připomněl ÚS.