Hlavní obsah

Volby se blíží, Sněmovna je zahlcena návrhy

Právo, Naďa Adamičková, Marie Königová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

7. 2. 2017, 4:30Praha

Blížící se konec volebního období přináší ve Sněmovně nebývalé tvůrčí úsilí. Poslanci na poslední chvíli spěchají s nejrůznějšími návrhy zákonů, byť je zřejmé, že značná část z nich nestačí projít celým legislativním kolečkem, a tím pádem spadnou pod stůl.

Článek

Ve Sněmovně totiž stále leží víc než stovka návrhů zákonů, které poslanci pravidelně každou schůzi z časových důvodů vyřazují. Některé z nich nesou už datum roku 2014 a výsledek je stále nula.

„Nikdo nemůže zabránit poslancům, aby podávali návrhy, pokud to považují za vhodné, ale je pravda, že určitě ve zbývajících měsících nejsme schopni projednat všechny návrhy,“ řekl Právu šéf klubu soc. dem. Roman Sklenák. Důvody takového počínání nechtěl nijak hodnotit.

Cestu poslaneckých návrhů přitom volí i někteří členové Sobotkovy vlády. Třeba ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) předložil v roli poslance změnu ústavy týkající se možného použití zbraně při útoku teroristy či šílence. Místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) zase chce svým poslaneckým návrhem prosadit placení zdravotního pojištění státem za studenty doktorandy nad 26 let, kteří žijí jen ze stipendia.

Ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD) sepsal změnu zákona o veřejném ochránci práv, kde navrhuje rozšířit pravomoc ombudsmana o kontrolu nad dodržováním mezinárodní smlouvy týkající se osob se zdravotním postižením. Krátce předtím ze Sněmovny stáhl po dlouhých peripetiích obsáhlou novelu stejného zákona, která měla umožnit ombudsmanovi obracet se na Ústavní soud.

Převlečeni za poslance

V případě členů vlády je ale důvod jasný – poslanecký návrh potřebuje ke schválení kratší cestu, protože se vyhne často zdlouhavému připomínkovému řízení. To je třeba případ Chovancova zbraňového zákona, který řada resortů ztrhala, a není jisté, zda by schvalováním ve vládě prošel. V případě poslaneckého návrhu ale stačí vládní stanovisko, ať už kladné, nebo záporné, ale pro poslance není nijak závazné.

Do dlouhé řady poslaneckých návrhů se jen za poslední dny zařadila např. novela zákona o státních svátcích, kterou podepsali poslanci bez ohledu na partajní trikot.

Skupina poslanců chce rozšířit tzv. významné dny, a to o 9. březen coby Den vyhlazení terezínského rodinného tábora v Auschwitz II-Birkenau (Osvětim-Březinka) a 18. červen jako Den hrdinů druhého odboje. Významné dny patří mezi pracovní.

S nápadem na rozšíření trestního zákoníku o předlistopadový paragraf o příživnictví přišli komunisté. Lidovec Vít Kaňkovský poslal do oběhu změnu zákona o zdravotnických prostředcích, který má zjednodušit poskytovatelům zdravotních služeb zajištění provádění servisu zdravotnických prostředků.