Hlavní obsah

Starostové píší Ústavnímu soudu: Financování stran je diskriminační

Právo, Karolina Brožová

Hnutí Starostové a nezávislí požene k Ústavnímu soudu zákon o financování politických stran. Nelíbí se mu, že si strany a hnutí mohou půjčovat peníze pouze od bank a úvěrových společností, a tvrdí, že norma zvýhodňuje etablované partaje před těmi novými. V současné chvíli sbírá hnutí pro svou stížnost podpisy senátorů.

Foto: Petr Horník, Právo

Stanislav Polčák

Článek

„Plyne jednoznačně, že skutečným cílem tohoto pozměňovacího návrhu bylo v první řadě podvázat financování politického hnutí ANO. Je obecně známo, že půjčky tomuto hnutí ve velkém objemu poskytuje jeho předseda Andrej Babiš,“ uvádí europoslanec Stanislav Polčák (STAN) v návrhu na přezkum zákona pro Ústavní soud.

Zákon, který loni v září podepsal prezident, podle Polčáka nedopadne ani tak na ANO, jako na malé strany. „Malé straně bez záruky a jištění banka nepůjčí. Větší straně s mandáty a podporou státu ano, pro banku je to záruka,“ řekl Právu.

Babišovi půjčí každý, nám ne, bojí se STAN

Domnívá se, že původně dobrý zákon o financování politických stran svým pozměňovacím návrhem o úvěrech od bank zkomplikoval poslanec Martin Plíšek z TOP 09. Jeho část by tedy chtěl z normy vyškrtnout.

„Nevidím nic rozumného na návrhu TOP 09. Ve svém svatém boji proti Babišovi vylili s vaničkou i dítě. Každá banka s radostí půjčí Babišovi, ale malým stranám ne,“ podotkl.

Odmítl, že by zákon Starostové napadali proto, že by hnutí řešilo problém s financováním vlastní volební kampaně.

Kolegové poslanci ze STAN můj návrh ve Sněmovně podpořili
poslanec TOP 09 Martin Plíšek

„V obecné rovině je totiž nezpochybnitelnou skutečností, že způsobilost jednotlivých subjektů opatřovat si prostřednictvím úvěru a zápůjčky u bank a obdobných institucí prostředky na svou činnost se zásadním způsobem liší především v závislosti na jejich hospodářské situaci,“ píše se ve stížnosti, kterou má Právo k dispozici.

Plíška Starostové, jejichž čtyři poslanci sedí s TOP 09 v jednom poslaneckém klubu, svým návrhem překvapili. „Kolegové poslanci ze STAN můj návrh ve Sněmovně podpořili. Nevím, co by na něm mělo být protiústavního. Naopak přispěje k transparentnímu financování politických stran,“ řekl Právu.

Čtrnáct podpisů už máme, hlásí STAN

Předseda STAN a místopředseda Sněmovny Petr Gazdík vysvětluje hlasování svých poslanců tím, že celkově zákon chtěli. „Je to složitější. Zákon ztransparentňuje financování stran. Kdybych pro to nehlasoval, tak byste mi zase řekla, že nechci ztransparentnit financování stran. Což chci. Ale toto není způsob,“ řekl Právu.

Polčák navrhuje, aby zákon dovoloval například půjčku straně od vlastních členů do nějakého limitu. Stejně, jako je limitována výše darů na částce tři milióny korun.

V současné době mají Starostové jedenáctihlavý senátorský klub, z toho osm zákonodárců kandidovalo pod vlajkou STAN.

„Na stížnosti mám 14 podpisů senátorů,“ řekl Právu senátor Jan Horník. Pro podání návrhu tak chybí ještě tři. Ty však hnutí zřejmě snadno získá. Zákon o financování politických stran by mohl získat podporu i některých nezávislých senátorů z malých partají.

Stížnost prý s chutí podepíše také senátor a teplický primátor Jaroslav Kubera (ODS). „Nikdo za mnou nepřišel, ale cokoliv proti této státní byrokracii jsem ochotný podepsat. Celá kampaň se změní v jedno velké účetnictví. A v současnosti už tu běží prezidentská kampaň, která je mimo účetnictví a stojí milióny,“ podotkl pro Právo.

Spor i o instituty

Normu mohou podpořit i senátoři zelených. „Musím se s tím teprve seznámit,“ řekla Právu senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (nestr. za SZ).

Starostové možnou diskriminaci malých stran spatřují i v tom, že zákon zavádí financování tzv. politických institutů. Příspěvek na podporu činnosti politického institutu může být totiž podle zákona poskytnut pouze straně nebo hnutí, jejíž alespoň jeden poslanec byl zvolen za danou stranu či hnutí alespoň ve dvou z posledních tří po sobě jdoucích volebních období Sněmovny včetně probíhajícího volebního období.

„Toto kritérium se jeví jako velmi problematické. V jeho důsledku jsou totiž upřednostňovány etablované politické strany a politická hnutí, a to na úkor subjektů, které výše uvedenou náročnou podmínku nesplní,“ myslí si Polčák.

Reklama

Výběr článků

Načítám