To vše kvůli Kolářovu výroku, ne zcela přesně interpretovaném v novinách. Prezident, ač sám si kdysi stěžoval na tvořivost některých žurnalistů, učinil si rychlý úsudek. Kolář hlavu na špalek!

Uplynul den a vyšlo najevo, že i prezidentův hlas kdysi slyšely uši detektivů. Ne že by soudce nařídil odposlouchávat samotnou hlavu státu, ale policie naslouchala telefonátům podnikatele Peciče. A to je jako na potvoru prezidentův přítel. Otázka je nasnadě: neplynula nervozita na Hradu z obavy, že to vyjde najevo, nebyl to od Klause spíš preventivní útok?

Na soukromí máme všichni ústavní právo a zákon jasně definuje, kdy smí být výjimečně porušeno. Ať už jde o telefon Topolánka, Klausova přítele, či pana Nováka z Horní Dolní, důležité je, zda odposlouchávání bylo nezbytné a zda to byl opravdu soud, kdo nařídil nastražit uši. V obou případech nařídil. A ani předsedové politických stran, ani prezidentovi kamarádi nepožívají ze zákona privilegií, jež by je vyřazovala z policejního vyšetřování tohoto typu. Proč je tedy kolem toho takový kravál?

Důvod k aféře nevidím. Policie cosi s povolením soudu odposlouchávala a do hovorů se možná nepřímo připletly hlasy slavných. Nic mimořádného, kdyby ovšem nebylo před krajskými a senátními volbami. A tak se fouká do bubliny, aby byla co největší.

Jak v případu poslance Kořistky, tak v případu odposlechů je třeba mít na paměti, že opoziční ODS pomalu padají preference, a to je před volbami nepříjemné. Tady vidím hlavní důvod mediálního parádemarše. Mirek Topolánek ani nemůže jednat jinak, než voliče strašit, že vládní ČSSD tu zavádí policejní stát. Václav Klaus je příliš zodpovědný čestný předseda strany, než aby si nechal ujít příležitost "vyvolat k tabuli" koaličního ministra. Myslím, že Františku Bublanovi by trocha suverenity neškodila a měl před novináři slušně naznačit, že prezident nemá ze zákona právo vyzývat člena vlády k odvolávání jeho podřízených.

Na následném osudu Jiřího Koláře se ukáže, jak si kdo v české politice stojí. Mediálně masírovaná veřejnost k tomu bude mimořádně vnímavá. Padne-li Kolář právě teď (i kdyby zaslouženě, když si nedává pozor na pusu), nahne se o pár stupňů i podlaha ve Strakově akademii. To už bych si pak dovedl představit, jak Václav Klaus předává ministru vnitra seznam svých občas mu telefonujících přátel, a jejich hovorům měly by pak policejní uši zakázáno naslouchat, ať už si to vyšetřování žádá nebo ne.

PRÁVO 25. října