Článek
V současné době má ústavní soudce mandát na deset let a může jej opakovat. TOP 09 navrhuje, aby se jeho funkční období prodloužilo na dvanáct let, ovšem bez možnosti opakování.
„Tuto změnu ústavy podpořila většina poslaneckých klubů v Poslanecké sněmovně, má podporu Ústavního soudu. Novela prospěje větší nezávislosti soudu,“ podotkl poslanec za TOP 09 Martin Plíšek.
Proti zákonu nemá výhrady ani vláda, která k němu dala neutrální stanovisko. Změna se líbí i poslankyni za ČSSD a bývalé nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešové.
„Já s tím problém nemám. Problém je jen to, že se mění ústava a jestli to za to stojí. Považuji to ale za rozumný nápad. Jak jsem mluvila se soudci Ústavního soudu, ani soudci s tím žádný zvláštní problém nemají,“ řekla Benešová.
Změna se naopak nelíbí poslanci ODS Marku Bendovi. „Já jsem nikdy nebyl nadšený příznivce tohoto řešení. Je to nebezpečí stálé diskontinuity soudu. Mandát ústavního soudce bych zkrátil do věkového limitu 65 nebo 70 let,“ řekl.
Pět soudců mandát opakovalo
Takové omezení mandátu vázané na věk se líbí i šéfovi ústavně-právního výboru Jeronýmu Tejcovi (ČSSD). Ani jeden však k zákonu nepodal potřebný pozměňovací návrh.
Jak uvedli předkladatelé zákona, z dosavadní ústavní praxe je známo pět případů, kdy se tatáž osoba stala soudcem Ústavního soudu dvakrát. Stalo se tak v případě Pavla Rychetského, Ivany Janů, Jana Musila, Pavla Holländera a Vojena Güttlera.
Prezident chtěl opakovaně jmenovat ústavním soudcem Miloslava Výborného a Jiřího Nykodýma, nezískal ovšem potřebný souhlas Senátu.
„Největším nedostatkem stávající úpravy je samotná možnost opakovaného výkonu funkce soudce Ústavního soudu. Ta je zcela výjimečná i z komparativního hlediska, když existuje jen v několika málo zemích, např. Ázerbájdžánu. Důvodem, proč se takový model v naprosté většině států neuplatňuje, spočívá v obavě z ohrožení nezávislosti soudců,“ píší předkladatelé.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v Otázkách Václava Moravce
Oprávněnost této obavy prý dokládá postup Senátu, který se postavil proti opakovanému jmenování soudců Výborného a Nykodýma. Těm prý někteří senátoři vyčítali jejich postoj ve věci posuzování ústavnosti zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.
„Senát zcela nepochybně vyslal silný signál směrem ke všem stávajícím soudcům, jakož i k osobám, jejichž jmenování soudcem Ústavního soudu v budoucnu přichází v úvahu, že jejich rozhodovací činnost se v případě snahy o opakované jmenování nemusí obejít bez následků,“ míní poslanci TOP 09.