Článek
Kancelář podle informací Práva ukončila činnost, protože její zástupci narazili v ČR na zavřené dveře.
Zhruba pětičlenný spolek založený loni na podzim vedl Šeruan Hassan s trvalým bydlištěm v Nizozemsku a měl za cíl prospěšnou činnost „v oblasti ochrany a podpory zájmů žen a mužů Kurdistánu“. V plánu byla kromě propagace Kurdů a humanitární pomoci zejména mezinárodní spolupráce.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
Kurdové jsou na Blízkém východě aktivními bojovníky proti samozvanému Islámskému státu (IS). V Česku jich žije zhruba 300, v Evropě celkem více než milión, přičemž největší komunita je v Německu (minimálně 700 000).
Velkým problémem ovšem je, že Kurdové žijí jako menšina hlavně na území již existujících států – hlavně v Iráku (kde má irácký Kurdistán již nyní značnou autonomii), v Turecku, Sýrii, Íránu a také na Kavkazu.
Může tam být zájem Turecka, aby u nás taková kancelář nebyla
Masivní diaspora Kurdů pobývá i v řadě jiných zemí světa. Mezinárodní odhady uvádějí, že Kurdů je 30–35 miliónů, oni sami to vidí až na 40 miliónů. Česká diplomacie se od začátku stavěla ke kontaktům s YPG zdrženlivě.
„Česká republika neuznává tzv. syrský Kurdistán jako subjekt mezinárodního práva. Ministerstvo zahraničních věcí v minulosti neudržovalo a ani nyní neudržuje se spolkem žádný kontakt,“ sdělila Právu mluvčí úřadu Michaela Lagronová.
Podle informací Práva od důvěryhodných zdrojů znalých kurdské komunity, které ale nechtějí být kvůli citlivosti tématu jmenovány, se spolek stáhl z Prahy krátce po otevření kanceláře.
Rovněž advokát Slavomír Hrinko, který spolku poskytoval právní služby a na jehož adrese je kancelář zapsaná, potvrdil, že YPG Evropa nemá prodlouženou nájemní smlouvu. „Jako vlastník nemovitosti jsem požádal o to, aby sídlo bylo vymazáno,“ dodal. Aktivity spolku nemůže kvůli advokátní mlčenlivosti komentovat.
Bojují proti IS
Kurdská kancelář v Praze zřejmě narazila na problémy, které jsou kombinací diplomacie a bezpečnostních rizik. Podle politologa Michaela Murada z Masarykovy univerzity v Brně česká diplomacie vychází z napojení YPG na Stranu demokratické unie (PYD) a Stranu kurdských pracujících (PKK), kterou Evropská unie i USA označují jako teroristickou organizaci.
„Spojení je jednoznačné, PKK stála u zrodu PYD a jsou úzce ideologicky a vojensky spojeny. YPG jsou milicemi PYD. Klíčové je, že jsme spojencem s Tureckem, které je v NATO, a může tam být zájem Turecka, aby u nás taková kancelář nebyla,“ naznačil Murad.
Důvodem, proč je PKK na nežádoucím seznamu, jsou teroristické aktivity v Turecku v 80. a 90. letech a útoky v Německu z 90. let minulého století. Pražská kancelář byla podle politologa důležitá pro Kurdy samotné v symbolické rovině coby „zastupitelský úřad“.
Jako vlastník nemovitosti jsem požádal o to, aby sídlo bylo vymazáno
Vztahy na ose Česko–Kurdové–Turecko jsou nyní složité také kvůli případu dvou Čechů, které v listopadu zadržely turecké úřady. Markéta Všelichová (24) a Miroslav Farkas (33) jsou podezřelí z dodávek zbraní kurdským milicím. Podle jejich blízkých spolupracovníků je obvinění nesmysl, protože se věnovali humanitární činnosti a sháněli peníze na nemocnici v Rojavě.
Oba čekají v turecké vazbě na soud a hrozí jim mnohaleté vězení. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), který zamíří do Turecka v polovině prosince, doufá, že země obviněné Čechy vyhostí zpět do vlasti.
Děním kolem spolku YPG v Česku se aktivně zabýval z vlastního zájmu předseda pirátské strany Ivan Bartoš, který se pokoušel zprostředkovat zástupcům jednání s politiky v bezpečnostních výborech a Senátu.
„Bohužel, česká politická reprezentace přistupovala k věci až na výjimky vlažně, respektive ostře v kontrastu s deklarovaným postojem světového boje proti terorismu, konkrétně boje proti IS,“ řekl Právu.
Zájem tajných služeb?
Problém se podle něj týká hlavně diplomatických souvislostí. „Vzhledem k exponované situaci v Turecku, které drží Evropě nůž na krku v otázce uprchlíků, viděli vysocí politici podporu YPG zcela správně i jako cestu budoucího uznání samostatného Kurdistánu. To je vzhledem ke vztahu ČR s Tureckem patrně na nejvyšších místech vyhodnoceno jako nežádoucí,“ dodal Bartoš.
Názory na kurdské aktivity se u politiků různí. Například šéf ODS Petr Fiala uvedl, že již dříve upozornil ministra obrany na údajné vazby YPG na ruské
separatisty z Doněcké republiky a vznik samostatného Kurdistánu nepodporuje, ačkoli lze prý předpokládat, že míra kurdské autonomie bude součástí případné dohody o mírovém uspořádání v Sýrii.
Naopak místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek řekl, že si z jeho pohledu Kurdové zaslouží podporu a pomoc díky boji proti IS. Některé zdroje hovoří také o zájmu českých tajných služeb o kancelář YPG. Informace nelze ověřit, protože zpravodajci své aktivity veřejně nepotvrzují.
