Hlavní obsah

Chlapec neumí ani slovo česky, učitelky z mateřské školy si musí poradit

Právo, Kateřina Severová

Mytí rukou, oběd, polední odpočinek, to vše musí pomocí obrázkových kartiček ukázat pětiletému vietnamskému chlap­ci učitelka Marcela Habartová z mateřské školy v Písku, když po něm chce, aby se zapojil do činnosti společně s ostatními.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Bez obrázku se Marcela neobejde, malý kluk totiž neumí ani slovo česky. Takových má ve třídě několik. Místní učitelky proto vytvářejí různé pomůcky, které by jim usnadnily komunikaci s dětmi z ciziny. Třeba pexeso.

„Je to složitější, nerozumíme jim, neumí ani slovo česky, ale učí se rychle. Po půl roce jsou už schopné se orientovat. Ve třídě máme celkem pět dětí ze zahraničí,“ říká učitelka Marcela z písecké MŠ Fügnerovo náměstí s tím, že většina z nich je právě z Vietnamu.

Ve školkách více než osm tisíc cizinců

Učitelky se k nim snaží přistupovat individuálně, ale v početné třídě je to někdy složité. Pomoc proto hledají také u rodičů, kteří ale většinou sami s češtinou bojují. Malí cizinci tak pochytávají nejvíce slovíček od ostatních dětí ve školce. „Mezi českými dětmi jsou oblíbené,“ doplňuje Habartová.

Podle údajů ministerstva školství bylo v českých mateřinkách v roce 2015/2016 přes osm tisíc cizinců. Ministerstvo na jejich začlenění do českých škol přitom vynakládá milióny ročně. Učitelům nabízí různé vzdělávací programy nebo videa.

„Tento nebo příští měsíc bude pro pedagogy dostupné DVD, které jsme připravili ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy. Je zaměřené pro předškolní děti na osvojování češtiny pomocí hudebně-pohybové výchovy,“ prezentuje jednu z pomůcek pro malé cizince Eva Vincejová z Národního institutu pro další vzdělávání (NIDV), který spadá pod ministerstvo školství a touto problematikou se zabývá.

Hodina češtiny

Ačkoli ministerstvo i další instituce nabízejí mnoho didaktických pomůcek nebo vzdělávacích programů, většina učitelů bere začleňování a výuku češtiny ve školkách do svých rukou. Jsou ale i výjimky. Například školka v centru Prahy má mezi šedesátkou dětí i sedm cizinců. Díky ministerstvu jim teď nabídne hodinu češtiny.

„Od ledna budou mít děti zhruba dvě hodiny týdně výuku češtiny,“ říká ředitelka Helena Razáková z MŠ Na Zbořenci. Ona sama přitom bude zahraniční děti češtinu učit.

Pokud mají školky možnost, dávají děti například do tříd s menším počtem dětí, aby byla jejich adaptace snazší. „U nás ve školce máme jednu třídu, kde je jen 15 dětí, tady se dětem, které neznají češtinu, máme šanci víc věnovat. Využíváme k tomu hlavně obrázkové kartičky. V normální třídě je 25 dětí, což by bylo v takovém počtu docela nároč­né,“ říká ředitelka mateřské školy v Praze 6 Lenka Bártová, jež během své praxe učila děti z Japonska, Bulharska nebo z Ukrajiny.

Reklama

Výběr článků

Načítám