Hlavní obsah

Ústavní soud nevyhověl stížnosti iráckého uprchlíka, zkritizoval ale azylové řízení

• Aktualizováno
Právo, Novinky, Petr Kozelka

Nad postupy ministerstva vnitra v azylové politice se vznášejí vážné otazníky, konstatoval ve středu Ústavní soud (ÚS). Ten se zabýval stížností Iráčana, který byl v Česku zadržen a šmahem vyhoštěn, ačkoli panovaly vážné pochybnosti, zda mu po návratu do Iráku nehrozí mučení nebo smrt, protože dříve pomáhal americké armádě. Jde o první nález ÚS týkající se uprchlické krize.

ÚS nevyhověl stížnosti iráckého uprchlíka, zkritizoval však azylové řízeníVideo: Petr Kozelka, Právo

 
Článek

Sunnitský muslim z Iráku v září projížděl Českem na cestě do Švédska, policisté jej však chytili, a zahájili řízení o vyhoštění.

Muži nebylo nic platné, že od počátku říkal, že je na útěku ze země před šíitskými milicemi, které po něm pasou kvůli dlouhodobé spolupráci s americkou armádou. Cizinec byl eskortován do zařízení pro zajištění cizinců v Bělé-Jezové a nakonec byl vyhoštěn.

V ústavní stížnosti muž poukazoval na to, že jeho žádost o mezinárodní ochranu nikdy nebyla věcně projednána, a že se na základě rozhodnutí o správním vyhoštění musel vrátit do Iráku, aniž se někdo řádně zabýval jeho obavami z mučení a smrti.

V postupu české policie spatřoval porušení práva na spravedlivý proces, práva na azyl a práva nebýt vystaven mučení, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení.

Je nutné individuální posuzování

Ústavní soud uvedl, že zamítl ústavní stížnost. „Porušení základních práv stěžovatele neshledal, neboť stěžovatel byl od počátku svého zajištění právně zastoupen advokátem, kterého si sám zvolil. Ten byl sice dle tvrzení stěžovatele nečinný, nicméně stát nemůže posuzovat či odpovídat za kvalitu či nečinnost advokáta, kterého si zastupovaný sám zvolí. Za uskutečněnou volbu advokáta nese odpovědnost sám stěžovatel,“ stojí ve zveřejněném nálezu.

Senát ÚS se soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou však zároveň upozornil, že je alarmující, že české orgány se s námitkami Iráčana vypořádaly paušálně v jednom stručném odstavci.

„Je nezbytné, aby ministerstvo vnitra pečlivě hodnotilo individuální okolnosti každého cizince a teprve na tomto individualizovaném základě důkladně posoudilo a odůvodnilo, zda skutečně neexistují vážné důvody se domnívat, že cizinci v případě vyhoštění hrozí v cílové zemi vážné porušení jeho základních práv. Je nepřijatelné, aby odůvodnění bylo paušální či ignorovalo relevantní okolnosti a obavy cizince,“ konstatovala Šimáčková.

ÚS také zdůraznil, že stát musí uprchlíkům, kteří se nacházejí v cizím prostředí, kde neznají jazyk ani právo, zajistit účinný přístup k právní pomoci například skrze nevládní organizace.

Reklama

Výběr článků

Načítám