Zaráží mě však, že ten bohulibý nápad zapáchá zištnými záměry. Podle nových pravidel by totiž strany měly za každý získaný hlas ve volbách dostat nikoli dosavadních sto, ale jen třicet korun, což pro ně bude katastrofa. Navrhovatel zákona si však ví rady a chce spojit, aby tu ztrátu trochu kompenzoval, ušlechtilé s užitečným. Ty tři desetikoruny za hlas dostanou strany jen v případě, že na kandidátce bude se nalézat nejméně třetina žen. Pokud jich tam bude víc, peníze přibudou, v opačném případě ubydou.

Feminista ve mně nejprve zajásal, jenže: tady přece nejde o klasickou pozitivní diskriminaci - jako když se v Americe přijímají na univerzity přednostně černoši bez ohledu na schopnosti - jde spíše o kšeft. Ženy mířící do politiky nejsou v tomhle případě předmětem mužské galantnosti, či dokonce smyslu pro spravedlnost. Jsou dobře směnitelným zbožím, o které je na volebním trhu zájem.

Co si tedy o tomto návrhu myslet? Žena a muž mají rozdílné biologické předurčení. Žena to má v životě těžší už od neolitu, v bolestech rodí, pečuje o děti, udržuje oheň, vyrábí oděv, vaří, kdežto muž převážně buď loví, nebo kráčí za pluhem. Tak jsme uzpůsobeni. Bylo-li tomu někdy jinak - v případě amazonek, traktoristek, soustružnic-údernic - pak proto, že svět se na chvíli zbláznil. Od toho má muž svaly, aby se předváděl v boji, od toho má žena moudrost a krásu, aby péčí o rodinu činila svět pěknějším.

Ženy jsou v mnoha směrech lepší mužů, a proto ať je jich v politice co nejvíc. Vždyť ne každé osud dopřeje být páteří rodiny, tak proč by se nemohla realizovat jinak? Některé mají dokonce tolik energie a schopností, že zvládnou oboje. Ať se ale na politické výsluní dostávají cestou přirozené konkurence, tím, že muže v soutěži přetrumfnou. Pokud by měly místa na kandidátkách obsadit připostrkem, cestou zákona, pak by to pro ně byla podle mne jasná urážka. Takový zákon by tvrdil, že jsou méněcenné a normální cestou s muži nemohou o místa v politice soutěžit.

Ať jsme muži nebo ženy, přejeme si mít, doufám, v politice lidi, co se tam dostali proto, že jsou k veřejné službě nejzpůsobilejší, bez ohledu na pohlaví. A tak jsem zvědav, jestli to dnes obě české ministryně ve vládě svým kolegům řeknou.

PRÁVO 20. října