Spolu s návrhy rozpočtového výboru, který podpořil přesuny peněz mezi kapitolami ve výši 1,5 miliardy a dalšími návrhy z pléna Sněmovny, tak budou příští středu při závěrečném projednávání rozpočtu poslanci rozhodovat o návrzích přesunů peněz mezi kapitolami v řádu téměř padesáti miliard.

Poslankyně ODS Jana Černochová chce armádní rozpočet zvýšit rovnou o deset miliard korun.

„Podle doporučení Severoatlantické aliance by Česká republika měla vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu ročně. Na tuto úroveň se však nikdy, ani přes silné politické proklamace, nedostala. Tato skutečnost je jednou z příčin vzniku vnitřního dluhu na modernizaci v infrastruktuře i materiálních zásobách ozbrojených sil, a to ve výši téměř 100 miliard korun,“ uvedla ve svém vystoupení.

Žádné příspěvky pro UNESCO

Jiří Skalický (TOP 09) chce posílit armádní rozpočet z peněz na podporu agropotravinářského komplexu o 2,28 miliardy korun. Z potravinářských a průmyslových dotací chce čerpat i Černochová. Za miliardy by se nakoupila moderní bojová technika nebo mobilní 3D radiolokátory či se zmodernizovaly samohybné kanónové houfnice či posílila kyberbezpečnost.

Černochová současně navrhla přestat platit náš příspěvek UNESCO a ušetřených 30 miliónů věnovat rozvoji domácí kultury.

„UNESCO se v uplynulých letech stalo opakovaně předmětem politizace a jeho jméno a kredit byly zneužity k šíření protiizraelské propagandy,“ uvedla poslankyně.

Z celkem tří desítek poslanců jich nejvíce chtělo přesunovat peníze na sociální služby.

Zvýšení kapitoly rozpočtové rezervy o 5,5 miliónu korun na úkor položky na platy v prezidentské kanceláři kvůli údajné neprofesionalitě některých zaměstnanců chce prosadit Věra Kovářová (za TOP 09, STAN). V rozpočtovém výboru s tímto návrhem už dřív neuspěla.

„Mejdan na vrátnici”

Pravicová opozice využila druhého čtení rozpočtu k ataku na vládní koalici. Poslanec ODS Petr Bendl se zaměřil na jednotlivé položky rozpočtu, aby dokumentoval rozhazovačnost vlády.

„Já jsem si všiml jedné věci, kterou bych chtěl vysvětlit od pana ministra vnitra. Když umíme rekonstruovat kantýnu za 57 miliónů korun, proč dáváme na prevenci kriminality v ČR 20 miliónů korun? Co to je?“ hřímal z řečniště.

„Nebo účastnické poplatky na konferencích ministerstva pro místní rozvoj. V loňském roce 45 tisíc, teď 3,969 miliónu. Co tak zásadního se stalo? Na které zahraniční konference potřebujeme takové účastnické poplatky?“

Bendl kritizoval i fakt, že na pohoštění na ministerstvu pro místní rozvoj v roce 2016 potřebují 1,453 miliónu a v roce 2017 již 7,720 miliónu. „No to už je mejdan na vrátnici každý den,“ prohlásil.

Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura předložil návrh svého klubu, který snižuje výdaje rozpočtu o 30 miliard. Navrhl proto snížit dotace pro agropotravinářský komplex o pět miliard, dotace ministerstva průmyslu o deset miliard a výdaje ministerstva práce a sociálních věcí o čtyři miliardy.

Kritizoval zejména navyšování počtu zaměstnanců státu, kterých je po-dle něj v současnosti 445 tisíc a na jejichž platy ročně půjde 162 miliard korun.

Kalousek: Peníze na vědu ubírají úředníci

Stranou nezůstal ani předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Ten kritizoval malé výdaje současné vlády na vědu a výzkum a skutečnost, že místo u výzkumu končí peníze v nákladech na byrokracii.

„Úřední šiml pana Bělobrádka požírá peníze na vědu. Vymýšlíme agendu pro agendu, věda je spoutávána úředním šimlem. Dejte peníze vědě, ne dotacím na Agrofert,“ bouřil Kalousek. Jeho slova tvrdě odmítl místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).

„Peníze nejdou na Bělobrádkovy úředníky. To, co předvedl pan poslanec Kalousek, je urážlivé a ostuda,“ konstatoval.