Dosud strany či hnutí dostávaly za každý hlas obdržený ve volbách do Sněmovny 100 korun ze státního rozpočtu. Podle návrhu, který má Právo k dispozici, by se vyplácelo jen 30 korun tak, jako tomu je ve volbách do Evropského parlamentu. Důvodem je sjednocení pravidel u obou voleb. Snížit se má také hranice pro vyplácení příspěvku a to z 1,5procentního zisku ve volbách na jedno procento.

Na stranické rozpočty by zákon měl zásadní dopad. Například vítězná ČSSD ve sněmovních volbách roku 2002 celkem obdržela 1 440 279 hlasů, což tehdy představovalo více než 144 miliónů korun ze státního rozpočtu. Podle nové úpravy by strana se stejným volebním ziskem inkasovala o 101 miliónů méně. ODS volilo 1 166 975 lidí. Místo téměř 117 miliónů by dostala o 82 miliónů méně. Komunisté by tratili téměř 62 miliónů a tehdejší Koalice KDU-ČSL a US-DEU skoro 48 miliónů korun.

Stát by ušetřil přes půl miliardy

Navrhovatelé argumentují také značnou úsporou státních prostředků. Podle předkládaného dokumentu stojí sněmovní volby za současných podmínek přes miliardu korun. Z toho 514 miliónů představují příspěvky stranám. Vyplácení třiceti korun za hlas už v minulosti platilo, o zvýšení příjmů stran se postaral volební zákon prosazený v rámci opoziční smlouvy ODS a ČSSD.

Návrh přináší i další výrazné změny. Novinkou je snaha o zvýšení počtu žen v politice. Strany mají být finančně motivovány, aby je obsazovaly na kandidátky. Ministerstvo práce a sociálních věcí neúspěšně prosazovalo takzvaný zipový systém, tedy aby se na kandidátkách povinně střídali muži a ženy. Do návrhu však prošla méně radikální varianta.

Ve volbách do Sněmovny a do Evropského parlamentu strany zmíněných 30 korun za hlas dostanou jen tehdy, když na jejich kandidátce bude nejméně třetina žen. Pokud jich bude méně než třetina, celkový příspěvek se zkrátí o deset procent. Pokud by naopak kandidovala víc než třetina žen, příspěvek by se o deset procent zvýšil. Návrh však nerozlišuje, zda jsou ženy umístěny na předních - volitelných pozicích kandidátní listiny, takže sám o sobě zřejmě v praxi větší počet poslankyň nezaručí.

Prezidenta mají volit občané

Zákoník také předpokládá zavedení přímé volby prezidenta většinovým volebním systémem. Kandidáty na hlavu státu by mohlo navrhovat nejméně deset poslanců nebo deset senátorů. Mohl by tak učinit i každý občan, který by současně předložil petici s nejméně tisícovkou podpisů. Každá volební strany by musela složit kauci ve výši 50 tisíc korun.

V prvním kole by byl zvolen kandidát s nadpoloviční většinou hlasů obdobně, jako je tomu v současnosti v senátních volbách. Pokud by nikdo takovou podporu nezískal, konalo by se po šesti dnech druhé kolo, do něhož by prošli dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola. V případě hypoteticky možné rovnosti hlasů by se konalo kolo třetí. V současnosti je hlava státu volena oběma komorami parlamentu na společné schůzi. Hlavním smyslem nového volebního zákoníku, na kterém se začalo pracovat v době bývalého ministra vnitra Stanislava Grosse, je sjednocení pravidel u jednotlivých voleb včetně referenda.

 Všelidové hlasování a přímá volba prezidenta bude možné pouze v případě, že se změní ústava. K tomu je potřeba třípětinové většiny poslanců a senátorů. Koaliční lídři před časem stvrdili zájem o přímou volbu, avšak debatu o novele ústavy nedávno Sněmovna odložila. Svár se odehrává například kvůli pravomocím přímo volené hlavy státu či kvůli volebnímu systému. ODS například navrhla, aby do druhého kola postoupilo více kandidátů, kteří překonali určitou hranici, třeba 12 procent hlasů.