Předloha by zakázala chov a usmrcování zvířat jen za účelem získání kožešiny.   Upravuje především provoz tzv. kožešinových farem, kde jsou nejčastěji lišky a norci hromadně chováni a usmrcováni výhradně pro své kožešiny, aniž by došlo též k zužitkování masa. Norma by se netýkala například chovu králíků nebo nutrií.

Projednávání návrhu Poslaneckou sněmovnu rozpoltilo. Zatímco velká část poslanců argumentovala etickými aspekty a úctou k životu zvířat, jiní se zastávali chovatelů, jejichž podnikání by norma zničila.

„Pro usmrcení zvířete za účelem získání kožešiny neexistuje důležitý lidský zájem,“ řekl v úterý před projednáváním novely zákona jeden z jejích předkladatelů Robin Böhnisch (ČSSD). Podobně reagoval i další předkladatel novely zákona na ochranu zvířat proti týrání Miroslav Kalousek (TOP 09).

„Jsem někdy označován za asociálního pravičáka. Ano, budu vždy obhajovat svobodné podnikání, nicméně necháme-li tuto formulaci volnou, tak podnikání v rodinných firmách, přebíraných z generace na generaci, bylo ještě před pár stoletími také otrokářství,“ řekl Kalousek.

Momentálně je u nás devět farem

Proti přijetí zákazu vystoupil člen zemědělského výboru Miloš Babiš (ANO). „I já byl zděšen těmito děsivými výjevy,“ řekl Babiš a zdůvodnil tak účel své neohlášené návštěvy třech kožešinových farem. Podle něj se tam zvířata měla dobře. Naopak varoval před aktivisty, kteří pouští norky do přírody, případně je stříkají na růžovo a ubližují tak rodinným firmám, které šelmy na kožešiny chovají.

V Česku je aktivních podle informací ze Sněmovny devět farem. Nejčastěji se na kožešiny chovají norci a lišky. Ročně jich je zpracováno přibližně 20 tisíc. Počet farem se dlouhodobě snižuje.

Chov kožešinových zvířat zakázalo osm evropských zemí: Británie, Nizozemsko, Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina a Makedonie. Podle průzkumu CVVM z roku 2015 podporuje přijetí obdobné úpravy v Česku 70 procent občanů.