„Je to bezprecedentní pokus Úřadu mezinárodněprávní ochrany dětí pod vedením Zdeňka Kapitána zasáhnout do případu dětí Michalákových a popřít právo českých občanů bránit se u českých soudů,“ prohlásila Chalánková.

Žádá proto ministryni Marksovou, pod kterou úřad spadá, o vyjádření. „Veřejně se proto ptám ministryně Marksové, zda úřad jednal s jejím vědomím a zda dala k ústavní stížnosti za zády rodiny souhlas. Ať tak, či onak, za výkon a personální obsazení úřadu nese ministryně plnou odpovědnost,“ dodala.

O důvodech podání ústavní stížnosti je podle ní možné jen spekulovat. „Vysvětluji si to tak, že pan Kapitán si nechce přidělávat práci anebo nestojí o to, aby pravda vyšla najevo. A je tu ještě jeden možný důvod – strach ze změny zaběhnutého procesu mezinárodních adopcí,” doplnila.

Prostřednictvím sněmovního sociálního výboru požádala ministerstvo práce a sociálních věcí o podrobnou zprávu o práci Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí, o financích, které do něj tečou, a o projektech, jež realizuje.

Komplikace u hodonínského soudu

Právníci Evy Michalákové se před časem obrátili na hodonínský soud kvůli upravení péče o děti po rozvodu rodičů. Soud v Hodoníně loni v prosinci řízení zastavil s tím, že se záležitost řeší v Norsku. Tam se Michaláková snaží získat zpět chlapce, které jí norská sociální služba před pěti lety odebrala.

Nyní čeká na výsledek odvolání proti červnovému rozsudku norského soudu, který ji zbavil rodičovských práv ke dvěma jejím synům. Současně zakázal matce i otci stýkat se s chlapci. Adopci mladšího hocha ale nepotvrdil a otci rodičovská práva ponechal.

Cílem řízení o ústavní stížnosti bylo znát názor Ústavního soudu na to, kde má být řízení vedeno.Michaela Marksová, ministryně práce a soc. věcí

Případ bude znovu řešit i český soud, protože odvolací brněnský krajský soud ho vrátil Okresnímu soudu v Hodoníně. Podle odvolacího soudu je český soud „mezinárodně příslušný” k tomu, aby případ projednával a rozhodoval o něm s ohledem na to, že norská strana ještě nerozhodla.

České občanství dětí má stejnou váhu jako místo jejich pobytu. Právní zástupci Michalákové plánují soudu navrhnout, aby norská rozhodnutí o nyní jedenáctiletém Denisovi a sedmiletém Davidovi odmítl uznat.

Šlo o názor Ústavního soudu

„Okresní a krajský soud měly každý jiný názor na to, zda má být řízení vedeno v Česku. Cílem řízení o ústavní stížnosti bylo znát názor Ústavního soudu na to, kde má být řízení vedeno,” řekla Právu Marksová.

„Jinými slovy: Okresní soud v Hodoníně rozhodl, že kauzu Michalákových řešit nebude, že to patří do Norska. Krajský soud v Brně rozhodl pro pravý opak. ÚMPOD se tedy dotázal Ústavního soudu, jak to tedy je,” dodala.

Denise a Davida norská sociální služba české matce a otci odebrala kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a fyzické týrání. To se nepotvrdilo. Soud ale tehdy považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů, vyrůstají odděleně ve dvou rodinách.