Desetina respondentů podle aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) neumí tuto věc posoudit. Jako chybné rozhodnutí hodnotí krach společného státu v roce 1992 hlavně starší lidé, důchodci, dělníci a lidé s nízkou životní úrovní. Za správné jej považují častěji stoupenci ODS, kritičtěji jej vidí voliči KSČM a ČSSD.

Zůstali jsme bratry

Deset let po rozpadu Československa je nyní Slovensko pro ČR nejbližším spojencem, míní náměstek českého ministra zahraničí Rudolf Jindrák. Podle něj přitom při zániku společné federace byla otázka vývoje vzájemných vztahů velkou neznámou. Napjaté ovzduší bylo hlavně za bývalé vlády slovenského premiéra Vladimíra Mečiara, obrat k lepšímu nastal s nástupem západně orientovaného Mikuláše Dzurindy. Vysokou úroveň vzájemného sousedství potvrzují podle Jindráka i praktické věci, jako je uvolněnější režim překračování státních hranic či větší možnost studia a práce.

Češi se na Slovensko moc neženou

Slováci ale mají o ČR větší zájem než naopak. Zatímco v ČR žije podle neoficiálních odhadů 300 000 až 400 000 Slováků, Čechů na Slovensku je podstatně méně, odhadem 40 000, řekl ČTK Peter Lipták z Obce Slováků v ČR. Česká republika je pro Slováky atraktivní, lepší zvuk podle Liptáka mají třeba české univerzity. Česká a Slovenská republika jsou po deseti letech samostatné existence dva suverénní státy, které jdou sice vlastní cestou, ale jejich cíle se ukazují být podobné: Slovensko bylo stejně jako před několika lety Česko pozváno do NATO, obě země se v roce 2004 mohou státy členskými státy EU, čímž se společné hranice stanou opět historií.