Nový řád říká, že by na návrh grémia mohlo předsednictvo rozhodovat o změně pořadí či vyškrtnutí kandidátů ještě před tím, než se k nim vyjádří členská základna.

KOMENTÁŘ DNE:
Když oligarchové dělají revoluci - Miliardář Donald Trump si do svého budoucího prezidentského týmu přivádí další miliardáře. Boj proti establishmentu tak paradoxně vedou ti nejbohatší, všímá si Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„V soc. dem. teď probíhá diskuse o návrhu volebních řádů. Bude pokračovat v jednání se zástupci krajů. Nyní zvažujeme různé varianty,“ potvrdil Právu místopředseda ČSSD a předseda Sněmovny Jan Hamáček.

Změnu předložilo vedení strany předsednictvu minulý týden, ale podle informací Práva nebyla projednána. Strana by se návrhem měla zabývat 10. prosince na ústředním výkonném výboru.

Riziko soustředění obrovské moci do rukou několika málo osob povede spíš k úpadku než rozkvětu aktivity členů.Jeroným Tejc (ČSSD)

Diskuse však bude zřejmě plná emocí. S návrhem zásadně nesouhlasí například šéf ústavně-právního výboru Sněmovny Jeroným Tejc. „Vedení má mít právo schvalovat lídry kandidátek. Rozšíření pravomoci úzkého vedení o možnost bez udání důvodu měnit pořadí či vyškrtnout kandidáta bez dohody s daným krajem by znamenalo omezení vnitrostranické demokracie a centralizaci moci,“ uvedl pro Právo.

„Riziko soustředění obrovské moci do rukou několika málo osob povede spíš k úpadku než rozkvětu aktivity členů. Pokud má jít o reakci na výsledky voleb, jednalo by se do značné míry o paradox. Vedení strany odpovědné za nevalné výsledky voleb by ještě posílilo své pravomoci, místo aby se samo podívalo do svých řad,“ podotkl Tejc.

Ať grémium sahá jen do Sněmovny

Do sestavování kandidátek si nechtějí nechat mluvit ani krajští politici. Staronový hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) se domnívá, že návrh by se měl týkat jen voleb do dolní komory.

„Pokud jde o volby do Sněmovny, tak chápu, že grémium a centrála chtějí mít pod kontrolou složení kandidátek, aby nedocházelo k překvapením. Jde o celostátní politiku a grémium odpovídá za výsledek voleb plošně. Grémium chce vědět, jací lidé se na kandidátkách objeví,“ řekl Právu.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny každá strana sestavuje čtrnáct krajských kandidátek, a proto nominace sestavují regionální politici.

Volební řády sociální demokracie se měnily před rokem. Strana v nich nově zavedla, že se ke složení kandidátních listin mohou v hlasování vyjádřit i řadoví členové, kteří mohou i hýbat s pořadím jmen díky preferenčním hlasům. Nově také musí alespoň 40 procent kandidátky tvořit ženy.

Lídry do Sněmovny a kandidáty do Senátu navrhuje vedení ČSSD, straníci je však mohou v hlasování odmítnout. Aby hlasování členů o kandidátních listinách platilo, musí se jej zúčastnit alespoň 30 procent z nich v daném regionu.