Hlavní obsah

Pětina Čechů trpí podle Eurostatu obezitou

Právo, ČTK, mcm, per

Nejvíce zemí s vysokým podílem lidí trpících obezitou je ve východní části Unie. Naopak v západní části EU představuje nadměrná tloušťka nejmenší problém. Tvrdí to údaje unijního statistického úřadu Eurostat, podle nichž bylo v roce 2014 v Česku 19,3 procenta dospělých s obezitou.

Foto: Profimedia.cz

Nejhůře v Unii jsou na tom Malťané. Ilustrační foto

Článek

Česko je tak podle Eurostatu na tom hůř ve srovnání s unijním průměrem, který odpovídal 15,9 procenta obyvatel trpících obezitou.

Zároveň však ČR představuje svého druhu „průměr“ právě ve východní části Unie, kde se podíl obézních pohybuje mezi 16,3 a 21,3 procenta.

Nejtlustší a nejštíhlejší v Unii (procento lidí s obezitou)
1. Malta 26
2. Lotyšsko 21,3
6. Česko 19,3
27. Itálie 10,7
28. Rumunsko 9,4
Zdroj: Eurostat

Prvenství v nadváze drží Malťané

Ještě hůř než Češi na tom byli podle Eurostatu Estonci, Maďaři, Litevci, ale také Britové a zejména Malťané. Obyvatelé středomořského obyvatelstva jsou vůbec nejtlustší v Unii, když obezitou trpí více než čtvrtina (26 procent) Malťanů.

Ti spolu s Chorvaty kazí obraz Středomoří, kde se podíl obézních lidí pohybuje mezi 10 a 17 procenty. Západ Evropy, oblast od Rakouska po Francii, se nejvíce blíží unijnímu průměru – podíl obézních lidí kolísá v tamních šesti zemích mezi 14 a 17 procenty.

Opravdu nevím, kde Eurostat vzal čísla o obezitě v ČR v roce 2014, když poslední výzkum byl v roce 2013.
Štěpán Svačina, obezitolog

Vůbec nejméně obézních lidí starších 18 let bylo na základě měření indexu tělesné hmotnosti (BMI) zjištěno v Rumunsku (9,4 procenta) a v Itálii (10,7 procenta). Index BMI je založen na porovnání tělesné hmotnosti lidí s jejich výškou. Vzniká vydělením hmotnosti v kilogramech druhou mocninou výšky daného člověka v metrech.

Velký rozdíl v obezitě panuje u různých věkových kategorií. Evropanů ve věku od 18 až 24 let je obézních jen 5,7 procenta, zatímco ve věku 45 až 64 let trpí obezitou už 19,6 procenta lidí. Věku nad 75 let se obvykle dožívají štíhlejší lidé, takže v této věkové skupině je obezita také méně rozšířena.

Velmi jasný je vliv škol na problémy s váhou – u lidí se základním vzděláním je jejich podíl asi dvakrát vyšší než u lidí s vysokou školou. Naopak v této oblasti prakticky neexistují rozdíly mezi pohlavími.

Profesor Svačina: Ta čísla mohou být nepřesná

Požádali jsme o komentář k údajům Eurostatu předního českého experta profesora Štěpána Svačinu. Ten je bere s rezervou. „Opravdu nevím, kde Eurostat vzal čísla o obezitě v ČR v roce 2014, když poslední výzkum byl v roce 2013,“ řekl v pondělí Právu obezitolog Svačina, přednosta III. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Dodal, že podle tehdejšího výzkumu se s nadváhou potýkalo 34 procent lidí a s vyslovenou obezitou 17 procent. V případě obezity jde o 2,3 procenta nižší číslo, než udává Eurostat.

Celkově se vzestup počtu obézních zastavil. Zarážející ale je, že přibývá mladých s obezitou.
Štěpán Svačina, obezitolog

K nadměrné hmotnosti českého národa přispívají více muži než ženy, protože nadváhu mělo v době výzkumu 60 procent mužské populace a 47 procent připadlo na ženy.

„Čísla Eurostatu jsou pro mne zajímavá už také z toho pohledu, že pokud vím, tak v řadě zemí Evropy za posledních deset let nebyl průzkum obezity vůbec proveden. Takže je mi záhadou, z jakých čísel Eurostat vycházel,“ shrnul profesor Svačina.

Přibývá mladých

Podle něj ovšem v každém případě – ať jsou čísla přesná, anebo mírně zkreslená – faktem je, že Češi na tom nejsou ve srovnání s Evropou nejhůř. „Celkově se vzestup počtu obézních zastavil. Zarážející ale je, že přibývá mladých s obezitou,“ upozornil Svačina. Obézní s těžkými stupni tohoto neduhu mívají podle něj kratší život o deset až dvacet let.

Vždy záleží na tom, kolik toho sníte za celý den a kolik kalorií za celý den vydáte. Pokud se někdo chce vyhnout obezitě, tak platí základní pravidlo: jíst všechno a méně.
Štěpán Svačina, obezitolog

„Mírná obezita a nadváha mohou za určitých okolností ale i prospívat. Je zde totiž i věkové hledisko. Tito lidé mohou mít komplikace obezity, pokud jsou mladší. A když dosáhnou věku kolem 65 let, může jim mírná obezita prospívat a mohou mít někdy i lepší prognózu než štíhlí lidé,“ řekl expert.

Na dotaz, co je pravdy na tom, že ten, komu záleží na omezení váhy, by po 17. hodině už neměl jíst, profesor Svačina podotkl, že pro obézní platí rozumné pravidlo jíst málo a pravidelně, přičemž evidovat přesné časy jídel je vcelku vedlejší. Pravidlo jako například nejíst po 17. hodině může mít při snaze o zhubnutí spíše psychologický význam.

Doporučení jíst pětkrát denně malé porce nemá podle něj vědecky prokázaný účinek. „Vždy záleží na tom, kolik toho sníte za celý den a kolik kalorií za celý den vydáte. Pokud se někdo chce vyhnout obezitě, tak platí základní pravidlo: jíst všechno a méně,“ uzavřel profesor Svačina.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám