Bezpečnostní informační služba by nejnověji chtěla vidět nejen do listovních zásilek v případě konkrétních podezření, ale také do obsahu datových schránek. Ty slouží k doručování elektronických dokumentů mezi státními orgány a firmami i fyzickými osobami nebo i ke komunikaci těchto osob mezi sebou.

Kromě toho služba usiluje i o to, aby operativní techniku, tedy zejména odposlechy mohla napoprvé nasazovat nikoli na tři měsíce, jak je tomu nyní, ale na měsíce čtyři. Stejná pravidla totiž platí podle novely trestního řádu pro policii.

Snaze tajné služby o získání širších kompetencí nasvědčuje fakt, že šéf BIS Michal Koudelka navrhuje podle informací Práva do chystaného vládního legislativního plánu na příští rok novelu zákona o BIS se zmíněnými změnami.

„Datové schránky představují komunikační bod, jehož prostřednictvím si mezi sebou vyměňují informace úřady státní správy, samosprávy, firmy i občané. Obsahují tedy rozmanitou korespondenci a různá sdělení, která mohou mít pro práci BIS – zejména v oblasti ochrany ekonomiky, organizovaného zločinu a terorismu – nemalý význam,“ zdůvodnil návrh na dotaz Práva mluvčí tajné služby Jan Šubert.

Zatím je podpora nalevo i napravo 

„Chci ale zdůraznit, že do datových schránek chceme vstupovat pouze v případech závažných podezření a výhradně po předchozím povolení soudu,“ dodal mluvčí.

Podle předběžných vyjádření je zřejmé, že další rozšíření kompetencí tajné služby by mohlo i tentokrát projít bez problémů, bez ohledu na to, zda příslušný návrh projde celým legislativním kolečkem ještě do konce funkčního období Sobotkovy koaliční vlády, anebo přijde na řadu až po sněmovních volbách v říjnu příštího roku.

Proti návrhu nijak neprotestují ti zástupci koalice a opozice, kteří mají k práci kontrarozvědky blíž kvůli svému členství ve sněmovní kontrolní komisi.

Už loni politici otevřeli tajným službám dveře k získávání daňových údajů uchovávaných Generálním finančním ředitelstvím, k bankovním účtům, které sice služby už měly, ale pouze pro případ podezření z terorismu, a také k přístupu do databází provozovatelů telefonních služeb. To vše pod dohledem soudce.

Nejdřív kontrolu

Prodloužení použití odposlechů ze tří na čtyři měsíce považuje mluvčí BIS Šubert za logický krok poté, co se změnil trestní řád.

„Naše motivace je v tomto směru jasná, jde o soulad s trestním řádem, kde je příslušné povolení vymezeno obdobím čtyř měsíců,“ uvedl. Podle členů sněmovní komise pro kontrolu BIS by neměla být se schválením změn potíž.

„Pokud bude vstup do datových schránek za stejných podmínek jako pronikání do listovního tajemství, nevidím v tom zásadní problém,“ řekl Právu šéf komise Marek Benda (ODS).

O prodloužení nasazení operativní techniky podle něj platí totéž. Benda ale připomněl, že při posledním rozšiřování pravomocí služeb v loňském roce bylo řečeno, že podmínkou pro další popuštění opratí je schválení nového kontrolního orgánu, který bude na služby dohlížet, a to vedle politiků.

Má jít o pětičlenný orgán složený ze všeobecně uznávaných osobností, který by měl mít přístup i do živých kauz.

Všeobecný souhlas 

Návrh příslušného zákona už má ve Sněmovně za sebou první kolečko a panuje nad ním všeobecný souhlas. Benda je přesvědčen o tom, že schválen by mohl být definitivně v první polovině příštího roku.

„Pak, myslím, budou splněny nezbytné podmínky pro případnou debatu o dalším posilování kompetencí,“ doplnil Benda. Dodal, že problém by neměl být i proto, že s prací BIS je „spíše přetrvávající spokojenost“.

Obdobně se vyjádřil také člen komise a šéf sněmovního ústavně-právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD). „Když se budou držet stejných pravidel jako při listovních zásilkách, nevidím v tom potíž,“ řekl Právu.

Prodloužení lhůty na odposlechy podle něj nebude znamenat zásadní omezení práv občanů na ochranu soukromí, už proto, že s ním musí vyslovit souhlas senát Vrchního soudu.